Deník Právo

Domů
česko
Praha
Deník Právo

Kontaktní informace, mapa a trasa, kontaktní formulář, otevírací doba, služby, hodnocení, fotky, videa a oznámení od Deník Právo, Mediální společnost, Slezská 13, Praha.

13/09/2024

CO NA TO KEMEL?

13/09/2024

Čtěte v dnešním Právu

Domobranci se snažili vyrobit zbraně a výbušniny, odhalila BIS

Ačkoliv je vliv extremistické scény v Česku na ústupu, příslušníci takzvané domobrany se podle zjištění Bezpečnostní informační služby (BIS) snažili nelegálně vyrábět palné zbraně a výbušniny. „Byla to jejich nejnebezpečnější aktivita,“ konstatovali zpravodajci ve své včera vydané výroční zprávě.

Paramilitárních a domobraneckých skupin je v Česku hned několik, počet jejich členů však klesá. Podle zpravodajců se snaha o nelegální výrobu zbraní netýkala jen jedné konkrétní z nich. Detaily o zbraních komentovat odmítli. „Bylo by to příliš návodné,“ vysvětlili.

Odborník na extremismus Miroslav Mareš z Masarykovy univerzity v Brně míní, že ačkoliv nejde o nijak početnou skupinu, nelze ji podceňovat. „Za stávající situace tyto zbraně a výbušniny zřejmě nevyužijí organizovaně jako paramilitární skupina. Ale nelze vyloučit individuální zneužití od některého z členů k sabotážím nebo teroristickým akcím, případně i využití takových jedinců pro násilné akce v žoldu ruských tajných služeb. A to včetně
akcí pod falešnou vlajkou,“ řekl Právu Mareš.

„Jiná situace by nastala za vyhrocené bezpečnostní situace, například při masových nepokojích nebo příchodu okupantů. To by tyto skupiny mohly likvidovat demokratické oponenty a pomáhat cizí moci ozbrojenými akcemi,“ doplnil.

Více v Právu

12/09/2024

Čtěte v dnešním Právu

Dobrodruh se doplavil z Moravy do Černého moře

Po 98 dnech, překonání 2067 kilometrů, splavení pěti řek a návštěvě deseti států si dobrodruh Zdeněk Slouka z Blanska splnil sen a doplavil se z Blanska na Moravě až do Černého moře. Cestoval na obyčejném nafukovacím raftu za 7000 korun, kterému dal jméno Ferda. V závěru jeho adrenalinové poutě hrozilo, že dopadne jako Titanik, ale nakonec raft zvládl i rozbouřené moře.

„Ferdu v závěru postihla nehoda, praskla mu jedna z nafukovacích komor. Do Černého moře jsme vpluli z delty Dunaje mírně poškození, navíc nás tam přivítaly skoro dvoumetrové vlny. Byl to dost děs, ale Ferda to dal. Na obyčejný raft je to super výkon,“ neskrýval Slouka spokojenost.

Více než polovinu cesty, tedy zhruba do středního Srbska, se Zdeněk plavil s kamarádem Kurtem. Ten se pak ale kvůli rodině musel vrátit do vlasti. Dobrodruh to nevzdal a za podpory zhruba tisícovky příznivců na sociálních sítích se plavil dál.

„Bylo to největší dobrodružství mého života. Mám obrovské štěstí na lidi. Cestou jsem jich potkal spousty a většinou byli fajn,“ poznamenal rafťák. K nejkrásnějším chvílím patřilo pozorování divokých koní na ostrově Stará Moldávie v Dunaji mezi Rumunskem a Srbskem.

Stejně dechberoucím zážitkem je prý bloudění v nekonečném moři rákosu v deltě Dunaje, v níž se pořádně zorientoval jen díky svému dronu, a také návštěva starého námořnického hřbitova u rumunského města Sulina.

Více v dnešním Právu

11/09/2024

DNES V PRÁVU

Další hrozby bombami mohou přijít během přijímaček

Třeba státní přijímací zkoušky či maturity si může příště vybrat útočník, který minulý týden rozesílal do stovek škol e-maily s hrozbou výbuchů. To by byl citlivější cíl, řekl Právu bezpečnostní expert a pedagog Univerzity obrany a CEVRO Tomáš Pluhařík. Reakce na podobné hrozby zatím spadá do odpovědnosti ředitelů, ministerstvo školství jim nyní zašle aktualizaci mnoho let starých pokynů, jak se zachovat.

O tom, že výhružné e-maily do škol z minulého týdne jsou součástí hybridní války, hovořil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Dva a půl tisíce škol dostalo varovné zprávy i včera.
Pluhařík řekl, že nemá informace, že by za výhrůžkami bylo přímo Rusko, ale že tomu nasvědčují mnohé indicie. A bylo patrné, že informace se na sítích nešířily spontánně. „Mé děti mi ukazovaly, jak probíhala vlna varování, že jsou ve školách bomby a že vybuchnou v přesný čas. S tímto modelem šíření strachu se tam pracovalo systémově. Nebyla to samoposilující se vlna, kdy si to lidé posílají mezi sebou,“ řekl. „Kdybych uvažoval jako útočník a chtěl si vyzkoušet schopnost státu reagovat, toto by byla ideální forma. A pak bych to zopakoval v intenzivnějším měřítku,“ dodal.

Více v dnešním Právu.

10/09/2024

DNES V PRÁVU

Nemocnice mají drahé přístroje, ale moc lidí na nich nevyšetří

V Praze do několika dnů, na východě Moravy až za pár měsíců. Čekací lhůty na vyšetření speciálním přístrojem PET/CT se mezi regiony liší. A ukázalo se, že to není jen velkým náporem pacientů. Ministerstvo zdravotnictví z dat zjistilo, že některé nemocnice nevyužívají přístroj za přibližně sto milionů korun efektivně. Za den na něm nevyšetří ani deset pacientů.

„Struktura personálu je stejná, jestliže děláte denně vyšetření deset, nebo pět. Tam, kde je jich deset, je ale dvakrát vyšší dostupnost. A pak mi velmi vadí, když pracoviště, která dělají osm nebo pět vyšetření za den, žádají o nákup dalšího přístroje kvůli dlouhým čekacím dobám,“ řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

„Pokud nejste schopni udělat na jednom přístroji deset vyšetření, proč si myslíte, že když budete mít dva, něco se zlepší? Začněte na tom přístroji dělat další vyšetření,“ zdůraznil ministr.

Více v dnešním Právu

09/09/2024

DNES V PRÁVU

Nejohroženější je péče o děti, upozorňuje Dušek

Téměř 400 tisíc dětí muselo v posledních letech hledat nového praktického lékaře. Nápor zvyšuje i fakt, že nedostatkoví praktici stále častěji pomáhají i s duševními problémy mladistvých. Počty dětí se schizofrenií, neurotickými stavy a dalšími vážnými psychiatrickými problémy stouply o desítky procent, líčí pro Právo ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek.

„Dětští praktičtí lékaři jsou v České republice druhou nejvíce ohroženou lékařskou profesí. Zhruba 390 tisíc dětí si muselo v uplynulých pěti letech hledat nového registrujícího praktika. Nejsložitější je to ale s dětskými psychiatry, kteří už prakticky přestávají existovat, a je to velmi smutný příběh. Příčin to má více a zpětně hledat viníka je ztráta času. Chce to plánovat, dívat se dopředu na kapacity. Výchova lékaře v základu trvá šest sedm let, atestační vzdělávání podle oboru může být tři až pět let, takže to máte zhruba deset let,“ uvedl Dušek v rozhovoru s tím, že aktivních dětských psychiatrů je v Česku 157. „To je hrozně málo a potřeba této péče roste exponenciálně,“ dodal.

Více v dnešním Právu

07/09/2024

Čtěte v dnešním Právu

Stavební portál pořád není funkční, Bartošovi se krátí čas

Zatímco žadatelé o stavební povolení žijí v nejistotě, jestli jejich dokumenty nový digitální systém vůbec zpracoval, úředníci jsou mnohdy nuceni pracovat metodou pokus-omyl. Vyřídit stavební povolení tak podle zjištění Práva zůstává i nadále komplikované, ačkoliv ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (piráti) opakovaně slibuje nápravu.

Bartoš je kvůli tomu pod tlakem nejen opozice, ale i koaličních partnerů. Už na úterý byl do Sněmovny zařazen speciální bod, při němž má před poslanci svůj projekt digitalizace stavebního řízení obhajovat. Nový portál totiž není správně a plně funkční ani po dvou měsících od spuštění.

Jak zjistilo Právo na stavebních úřadech napříč republikou, nefunguje například připojování příloh a ztrácejí se žádosti. Podle uživatelů navíc portál rozhodně není tak intuitivní, jak ministerstvo pro místní rozvoj původně slibovalo.

Před několika dny přitom Bartoš tvrdil, že funkce, na které se valila největší kritika, systém už umí. Úředníci jsou slibům navzdory stále nespokojení. „Systém stavebního řízení je velmi nepřehledný a nepřátelský vůči uživatelům ze stavebních úřadů. Něco se vylepšilo, ale stále vše funguje systémem pokus-omyl,“ zhodnotil ho vedoucí odboru výstavby v Mělníku Pavel Průcha.

Více v dnešním Právu

06/09/2024

Dnes v Právu

Ela bojuje s nemocí. Pomáhají i čtenáři Práva

Tříletá Eleonora z Křižan na Liberecku je jiná než ostatní děti. Dosud se nepostavila na vlastní nohy a bohužel se jí samostatně chodit asi nikdy nepovede. Nicméně všichni kolem ní bojují a děvče dělá pokroky, a to i díky čtenářům Práva a serveru Novinky.cz, kteří ji podpořili.

Ela se narodila s takzvanou spinální svalovou atrofií, vrozeným genetickým onemocněním, při kterém dochází k postupnému ubývání svalstva, a tedy schopnosti se pohybovat. Dívenka ovšem jako jedna z mála pacientů v naší zemi dostala v květnu 2022 lék zolgensma, který byl schválen v České republice teprve dva roky před tím a patří k nejdražším lékům na světě. Nicméně Ele nejspíš zachránil život.

„Na tuto nemoc lék neexistuje, ale jsou možnosti, jak projevy nemoci potlačit a infuze zolgensma je jednou z nich. Když to zjednoduším, Ela se narodila a chyběla jí bílkovina, která u zdravého člověka způsobuje, že se vyvíjí a roste. Tu ale ona neměla. Do těla jí byla vpravena v podobě léku infuzí a už nyní vidíme, že to zastavilo rozvoj nemoci,“ popsala pro Právo maminka tříleté Ely Nikola Trčová.

Více v dnešním Právu

05/09/2024

Dnes v Právu
Na obranu dvě procenta HDP nepůjdou
Do pasti vlastních slibů se chytila vláda Petra Fialy (ODS) při sestavování rozpočtu pro obranu. Před rokem prosadila zákon, podle kterého každý kabinet bude muset na armádu vydávat minimálně dvě procenta HDP. Ale sama to jen těžko splní.
Dvě procenta hrubého domácího produktu budou podle odhadů příští rok zhruba 160 miliard korun, ale samotné ministerstvo obrany získá jen 154 miliard. Zbývajících šest miliard dostanou další resorty a úřady, a zda je NATO uzná jako obranné výdaje, je podle odborníků a opozice nepravděpodobné. Armádní rozpočet je pak jen hrou s čísly.
Podle bývalého velvyslance při NATO Jakuba Landovského Aliance běžně započítává například výdaje ministerstva dopravy, pokud jde o stavby využitelné pro přesun těžké techniky. „Ale neměla by zkoušet uplatnit výdaje na platy učitelů základních škol s odůvodněním, že učí budoucí vojáky číst, psát a počítat,“ řekl Právu.
Více v dnešním Právu

04/09/2024

Dnes v Právu
Ikea už je v Česku levnější než v Polsku i Německu
Ještě zhruba přede dvěma lety mohla tatáž pohovka značky IKEA stát v Německu i o 15 tisíc korun méně než v Česku. V roce 2011 se dokonce diskutovalo nad tím, že je tuzemská IKEA mezi nejdražšími v Evropě. Dnes je vše jinak a Češi si mohou pochvalovat, že nábytek švédské firmy nakoupí levněji než Němci i Poláci.
Při nákupu kuchyně typu Enhet a jejího základního vybavení, jako jsou trouba, indukční plotna, myčka, chladnička a digestoř, ušetří tuzemský zákazník oproti sousedovi v Německu zhruba 14 procent.
V Polsku je cena tohoto vybavení srovnatelná s českou. Při nákupu výbavy ložnice ale český zákazník ušetří až čtvrtinu. Postel, matrace, komoda, nočního stolek, šatní skříň a další vybavení ložnice vyjdou v tuzemsku bezmála o osm tisíc korun levněji.
V Německu je cenový rozdíl ještě výraznější. Zatímco v pražské pobočce IKEA Zličín zaplatí zákazník za tyto položky do 32 tisíc korun, v Saské Kamenici bude konečný účet o více než 13 tisíc korun vyšší.
Více v dnešním Právu

03/09/2024

Čtěte v dnešním Právu

S občankou v mobilu máte na poště smůlu

Už více než půl milionu lidí si stáhlo do mobilu digitální občanský průkaz v naději, že již s sebou nemusí nosit plastový průkaz. Jenomže i tři čtvrtě roku od zavedení elektronické verze jsou místa, kde narazí. Digitální průkaz sice akceptují úřady či policie, avšak na poště ji začnou přijímat až od nového roku, jak jí to ukládá zákon. Rychleji se dobrovolně zapojily některé banky a připravují se na to také revizoři v hromadné dopravě.

„Počítáme se splněním legislativních povinností od začátku roku 2025. Dřívější termín vzhledem k náročnosti příprav hardware a software je bohužel nereálný. Povinnosti v daných lhůtách splníme,“ řekl Právu mluvčí České pošty Matyáš Vitík.

Digitální občanku v podobě aplikace eDoklady pro chytré telefony připravila Digitální informační agentura letos v lednu. Povinnost přijímat elektronické doklady ale nabíhá různým úřadům a institucím postupně v několika vlnách. Nechat doma plastovou občanku se tudíž nemusí vyplatit.

Více v dnešním vydání deníku Právo

02/09/2024

Dnes v Právu

Středoškolák prožil léto s bidlem na Berounce

Žádné moře, žádné hory, žádné obrážení festivalů. Plzeňský středoškolský student Matěj Kadlec strávil léto netradičně, s bidlem v ruce. Po celé prázdniny, den, co den, dělal převozníka na Berounce v Nadrybech.

Neměnil by. „Odpočívám a zároveň vydělávám,“ pochvaluje si brigádu. Ta zahrnovala nejen kompletní červenec a srpen, ale i všechny červnové víkendy.

„Zhruba osmdesát dní, přičemž v průměru převážím tak desetkrát za den,“ konstatuje mladík, který u řeky i přespává v převoznickém domku. Berounka je tady široká asi padesát metrů, tak to máme za sezonu dohromady nějakých čtyřicet „odbidlovaných“ kilometrů. „Jsme jediný přívoz u nás, který převáží i auta a je přitom poháněný výlučně lidskou silou,“ upozorňuje Matěj.

Vozů sem ovšem moc nemíří. „Ne více než deset za den. Jsme spíše atrakce pro turisty a cyklisty. Volají mi i lidé z druhé strany republiky, do kdy budeme v provozu, jestli to sem ještě stihnou,“ podotýká Kadlec.

Více v dnešním Právu

31/08/2024

➡ Dnes v Právu

Ve škole bez mobilu. Někde je zakazují, aby se žáci spolu bavili

S novým školním rokem stojí před řediteli opět otázka, zda dětem omezit během pobytu ve škole přístup k mobilním telefonům. Část už k tomu přistoupila a považují tento krok za efektivní. Se spolužáky se školáci bez mobilů začali víc bavit a společně tráví víc času. Tento postup má ale i odpůrce. Někteří psychoterapeuti považují za vhodnější naučit děti sebekázni a zodpovědnému přístupu než jim mobily prostě zakázat.

„Děti se předtím mezi sebou nebavily. V lepším případě si posílaly zprávy. Jinak koukaly pořád na osvícené displeje a připomínaly světlušky,“ vysvětlil Právu ředitel plzeňské 21. základní školy Martin Prokop, proč tu před dvěma lety k zákazu přistoupili.

Používat mobily nemohou žáci během vyučování, ani o přestávkách, pokud k tomu nemají zdravotní nebo jinak vážný důvod. Drtivá většina školáků to podle Prokopa respektuje. Výjimkou jsou občas osmáci nebo deváťáci.

➡ Více v dnešním Právu

30/08/2024

Dnes v Právu

Věk odchodu do důchodu poroste pomaleji
Penzijní reforma ještě ani neprošla Sněmovnou, a už se bude měnit. Vládní koalice se dohodla, že upraví automat, podle něhož se bude zvyšovat věk odchodu do důchodu. Podle návrhu, který poslala vláda poslancům, to mělo původně být až o dva měsíce za rok. Nově to má být maximálně o měsíc.
„Byla to jedna z věcí, které jsme v úterý probírali na jednání koalice a shodli jsme se na ní,“ potvrdil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
V současnosti se důchodový věk zvyšuje tak, aby se postupně pro všechny zastavil na 65 letech věku. Tuto hranici ale chce Jurečka prolomit. Podle návrhu, který poslal do Sněmovny, se bude důchodový věk řídit věkem dožití. Růst měl až o dva měsíce za rok tak, aby důchodci strávili v penzi průměrně 21,5 roku. Ročník 1966 měl takto jít do penze v 65 letech a dvou měsících.
To ale teď koalice pozměňovacím návrhem upravuje. A to poté, co přistoupila na návrh České demografické společnosti, podle nějž by se důchodový věk měl zvyšoval maximálně o měsíc. Společnost to odůvodňovala tím, že by jinak hrozily bezdůvodné rozdíly v době pobírání důchodu.
Více v dnešním Právu

29/08/2024

Čtěte v dnešním Právu:

Policie má brát zbrojní průkazy kvůli uniformě

Ministerstvo obrany chystá bič na samozvané „domobrance“, kteří zneužívají armádní uniformy. Za neoprávněné nošení vojenských stejnokrojů chce zvýšit pokutu ze tří až na 50 tisíc korun. Pokud by se navíc člověk tohoto přestupku dopustil opakovaně, přišel by o spolehlivost a tím pádem také o zbrojní průkaz nebo možnost jeho získání. Sankce obsahuje novela zákona o vojenské policii, kterou má projednat vláda.

„Vzhledem ke zhoršené bezpečnostní situaci stoupá společenská nebezpečnost takového jednání. Členy různých skupin mohou občané zaměnit v krizových situacích za skutečné vojáky,“ uvedl mluvčí ministerstva obrany Karel Čapek. Ve vojenském oblečení s maskovacím vzorem 95 chodí například lidé hlásící se k Národní domobraně, která se účastnila i letošních demonstrací zemědělců. O nich se zmiňuje i červencová zpráva ministerstva vnitra o extremismu.

Ministerstvo obrany v důvodové zprávě k novele uklidňuje, že necílí na rybáře, houbaře, trampy nebo hráče airsoftu, kteří si maskáče oblíbili a legálně si je koupili v obchodech s armádní výstrojí. Cílem jsou osoby, které zneužívají stejnokroj a znevažují tím armádu.

Více v dnešním Právu.

28/08/2024

Dnes v Právu

Půl roku po operaci je z Martina veselý klučina

Zpočátku lékaři mírnili nadšení rodiny z nové léčby. Půl roku po operačním zákroku je ale u dnes už tříletého Martina vidět značné zlepšení. Chlapec, kterému se přes tři sta tisíc lidí složilo rekordními miliony na léčbu ve Francii, už zvládá první hlásky a zkouší i sedět.

„I když se nám poslední dobou zdálo, že jde vše relativně pomalu, není to úplně tak,“ radují se Martinovi rodiče Zatloukalovi. „Martínek stále zlepšuje motoriku, posiluje ochablé svalstvo, a i přes stále nedostatečně zpevněnou horní polovinu těla, nožičky má silné dost, se už sám snaží dostat do sedu a na kolínka, kde se s pomocí chvíli sám udrží,“ popsali pokroky podporovatelům přes sbírku na Donio.

„Zkouší chytat vlásky i natahovat ruce po všem, co má v dosahu. Do repertoáru přidal několik nových hlásek a celkově je to nadmíru spokojený a veselý klučina. Kdykoliv se na něj podíváme, vrátí nám ten nejkouzelnější úsměv. Pokud ho tedy zrovna nenutíme cvičit,“ říkají šťastní rodiče.

Více v dnešním Právu

Adresa

Slezská 13
Praha
12150

Telefon

+420221001226

Internetová stránka

https://www.pravo.cz/

Upozornění

Buďte informováni jako první, zašleme vám e-mail, když Deník Právo zveřejní novinky a akce. Vaše emailová adresa nebude použita pro žádný jiný účel a kdykoliv se můžete odhlásit.