04/03/2024
VZPOMÍNKA NA PAVLA DORČÁKA - NEŽ DOHASLA SAMOSPRÁVA KRÁSNA NAD BEČVOU
V Šipinkách č. 3 z roku 1999, časopisu pro kulturu a společenský život města Valašského Meziříčí vydávaného Kulturním zařízením, jsme s Pavlem Dorčákem (1948 - 2010, na fotografii) uveřejnili k tehdy 75. výročí sloučení Valašského Meziříčí a Krásna nad Bečvou článek s názvem Než dohasla samospráva Krásna nad Bečvou. Pavel Dorčák byl velmi dobrým znalcem dějin Valašského Meziříčí a Krásna nad Bečvou. Určitě by k tématu sloučení obou měst měl co říci i nyní, kdy si připomínáme uplynutí jednoho století od této události. Proto zmíněnou stať dnes znovu uveřejňujeme i jako vzpomínku na něj.
"V minulém čísle Šipinek byl uveřejněn článek připomínající sloučení Krásna nad Bečvou a Valašského Meziříčí v jeden správní celek s názvem Valašské Meziříčí. Sloučení obou měst se jevilo zejména vzhledem k jejich poloze nevyhnutelným. Pro obyvatele Krásna znamenalo sloučení i smutné rozloučení se s vlastní krásenkou samosprávou. V roce 1491 bylo Krásno za Jana z Pernštejna povýšeno ze vsi na městečko. Téměř 350 let trvající vrchnostenská správa Krásna byla po roce 1848 nahrazena obecní samosprávou, která byla uvedena v život soustavou zákonů. Prvním krokem na cestě k jejímu zavedení došlo dne 7. září 1848, kdy císař Ferdinand V. na návrh Říšského sněmu přijal patent rušící robotu a všechny ostatní poddanské povinnosti. Tento zákon znamenal v praxi především likvidaci staletí trvající formy správní organizace společnosti - tzv. vrchnostenského zřízení a feudalismu vůbec. Vyhlášení oktrojované, tedy nařízené ústavy v době konání kroměřížského sněmu dne 4. března 1849 pak představovalo další nezbytný krok. Na jejím základě byl pak vydán tzv. provizorní obecní zákon již dne 17. března 1849. Po nastolení Bachova absolutismu byl rozsah pravomocí obecních samospráv značně omezen. Teprve po politických změnách v šedesátých letech 19. století byl vydán nový obecní zákon a na jeho základě vypracovány obecní zákony pro jednotlivé země císařství rakouského. Zemský zákon upravující obecní řád a řád volební v obcích byl pro Moravu přijat Moravským zemským sněmem dne 10. března 1864 a brzy potvrzen i císařem. Ustanovení těchto obecních řádů pak s množstvím doplňků a novel zůstala v platnosti až do roku 1945, když ani rok 1918 neznamenal žádnou pronikavou změnu v obecním zákonodárství.
Hlavním orgánem obecní samosprávy se stal obecní výbor. Počet jeho členů byl odstupňován podle počtu voličů. V Krásně bývalo členů výboru 17, od voleb v srpnu 1911 se počet je-ho členů zvýšil na 24 a po prvních obecních volbách po vzniku republiky v květnu 1919 dokonce až na 30 členů. Obecní výbor volil ze svého středu představenstvo obce. Toto se skládalo z purkmistra, což byl titul užívaný pouze ve městech a městečkách a obecních radních (nejméně 2, v Krásně 3, od roku 1884 již 4, od roku 1910 pak 5 a od roku 1911 dokonce 7 radních). Samotné názvosloví samo-správných orgánů se také vyvíjelo. Kromě pojmu purkmistr je možno se setkat s pojmem starosta, v případě německy vedených zápisů nebo v případě osob dávajících přednost němčině pak Bürgermeister. V samotném Krásně pak až do 80. let převažuje v zápisech označení měšťanosta. Představenstvo obce se pak od roku 1910 začíná označovat jako rada. Období působnosti obecního výboru bylo tříleté.
Přehled starostů městečka Krásna nad Bečvou
1850 - 1864 - Václav Nix, většinou se ovšem označuje jako I. radní.
1864 - 1866 - hrabě Eugen Kinský - majitel zdejšího velkostatku (dne 8.6. 1865 se poprvé podepsal s označením "Bürgermeister")
1866 - 1873 - Josef Baroš (dne 23.12. 1866 se poprvé podepsal s označením "starosta")
1873 - 1876 - dr. Jan Läufer (veterinář)
1877 - 1879 - Theobald J. Popelka (obchodník) - zvolen dne 28.11.1876 poměrně těsnou většinou 8 : 6 hlasům.
1880 - 1883 - hrabě Rudolf Kinský, tehdy 26-letý syn výše uvedeného, ale v té době velmi populární pro svou obětavost při srpnové povodni. Při úřadování opustil i titul "Graf" ve svém podpisu a automaticky mu vzhledem k respektu k jeho osobě bylo povoleno výhradní účtování s obecními výdaji. Radními byli zvoleni Josef Baroš, Josef Schiedeck a Martin Czerny.
1883 - 1886 - hrabě Rudolf Kinský zvolen opět měšťanostou, radními zvoleni Antonín Táborský, Josef Schiedek a Josef Nesvačil, k volbě čtvrtého radního se již nepřikročilo.
13.2.1886 - 31.12.1886 - hrabě Rudolf Kinský zvolen potřetí jednohlasně, ale k 1. lednu 1887 se písemně vzdal úřadu měšťanosty. Radními zvoleni Antonín Táborský, Josef Schiedek, Theobald Popelka a František Prostějovský.
31.1.1887 - 15.2.1889 Antonín Táborský (na návrh c.k. okresního hejtmana). Čtvrtým radním zvolen Engelbert Krist.
16.2.1889 - 11.4.1892 - hrabě Rudolf Kinský zvolen počtvrté všemi hlasy. Radními byli zvoleni Antonín Táborský, Josef Schiedek, Theobald Popelka a Engelbert Krist.
11.4.1892 - 2.3.1893 - hrabě Rudolf Kinský zvolen popáté, avšak do schůzí již nedocházel a pak podal demisi. Je předpoklad, že Rudolf Kinský přestal docházet na zasedání v důsledku toho, že začal vést příliš rozmařilý život (bližší informace viz nedávno vydaná publikace Zámek Kinských ve Valašském Meziříčí - Krásně). Radními zvoleni Antonín Táborský, Josef Schiedeck, Theobald Popelka a Antonín Zrůnek.
7.3.1893 - 4.5.1895 - Antonín Táborský zvolen podruhé. Ve funkci nového radního jej nahradil majitel sklářské huti Ignác Reich.
4.5.1895 - 25.6.1898 - Antonín Táborský zvolen potřetí. Radními opět Ignác Reich, Josef Schiedeck, Theobald Popelka a Antonín Zrůnek.
25.6.1898 - 13.8.1901 - Antonín Táborský počtvrté. Radní zůstávají stejní.
24.8.1901 - 19.10.1904 - Antonín Táborský popáté. Radní zůstávají stejní. Lze předpokládat, že tato skutečnost svědčí o relativní politické a hospodářské stabilitě městečka Krásna na přelomu století.
23.3.1905 - červen 1908 - Antonín Táborský pošesté. V prosinci 1907 zemřel radní Popelka, novým radním se stal Vilém Christ.
Červen 1908 - leden 1910 - Antonín Táborský posedmé. V lednu 1910 však umírá.
15.1.1910 - 20.8.1911 - Josef Schiedeck jen těsně poměrem 9:8 hlasům proti Antonínu Zrůnkovi. Radními byli Antonín Zrůnek, Vilém Christ, Josef Mikš, Ignác Reich a Jan Pelíšek.
22.8.1911 - prosinec 1912 Josef Schiedeck v nyní dvacetičtyřčlenném výboru. Zvoleno bylo ji 7 radních: Antonín Zrůnek, Eng. Šubert, Ant. Večeřa, Jan Pelíšek, Eng. Christ, Eduard Cibulec a Ignác Reich.
14.12.1912 - 14.5.1918 - Antonín Zrůnek zvolen v důsledku úmrtí Josefa Schiedecka jednomyslně aklamací. Volby se v srpnu 1914 vzhledem k vypuknutí války již nekonaly, starosta však 14. května 1918 náhle zemřel.
20.5.1918 - 15.6.1919 - Eduard Cibulec zvolen nikoliv aklamací, ale ode-vzdáním lístků. Další hlasy dostali Josef Švanda, Ludvík Lacina a Jan Pelíšek.
16.6.1919 - 31.12.1923 -Josef Birgus - strojvedoucí - poslední starosta městečka Krásna nad Bečvou. Do té doby nebyl ani členem zastupitelstva, ale poválečná radikalizace doby a fakt prvního uplatnění principu všeobecného, rovného a přímého hlasovacího práva i při obecních volbách mu umožnil, že byl jako sociální demokrat vynesen do čela samosprávy. Od roku 1918 již s četnými peripetiemi probíhala jednání o spojení s městem Valašské Meziříčí. Nová republika přináší i zvýšenou byrokratizaci do obecní samosprávy. Se zvýšením počtu zastupitelů na 30 prudce narůstá i administrativní agenda obecního úřadu. Dochází k jeho rozdělení na 10 odborů s vedoucími, a sice následovně:
1. odbor finanční - radní Jan Pelíšek, 2. odbor policejní - náměstek Jožka Divoký, 3. odbor požární, potravní a tržní - radní Eduard Cibulec, 4. odbor chudinství a příslušenství do obce - radní Antonín Urc, 5. odbor stavební - náměstek Zapletal, 6. odbor správní - František Kurc, 7. odbor hospodářský - radní Antonín Váhala, 8. odbor vodní - radní Eduard Číp, 9. odbor kostelní a hřbitovní - radní Ludvík Lacina, 10. odbor školní - pan starosta.
Takový je tedy stručný přehled 73 let působení samosprávy městečka Krásna nad Bečvou. Zatímco v prvním období dávali Krásenští přednost tomu, že se nechávali zastupovat představiteli své bývalé vrchnosti, v období druhém se již prosazují místní živnostníci a obchodníci. Své místo ve výboru mívali ovšem i zástupci nejvýznamnější továrny v městečku sklářské huti firmy Reich či správcové zdejšího velkostatku nebo zástupci inteligence. Byla to doba, kdy obecní život nebyl ještě v takové míře zasažen neblahým partajničením, které tak zaplevelilo politický život první republiky.. Řešily se problémy věcné, nikoliv ideologické.
Snad tento krátký příspěvek po-může některým čtenářům, aby v něm nalezli jméno některého ze svých předků nebo předků svých známých."
Pavel Dorčák a JUDr. Josef Kramář