O Roma vakeren

01/08/2024

ARA ARTSrdečně vás zveme na 6. ročník události LEPERIBEN: MY NEZAPOMÍNÁME, pietní akci k uctění památky obětí romského holocaustu.
🗓 Datum a čas:
- 1. 8. od 17:00 v ARTIVIST_LAB GALERII v Kampusu Hybernská
- 2. 8. od 19:00 v parku na Karlově náměstí
🎥 1. 8. v ARTIVIST_LAB GALERII:
- Promítání dokumentárního filmu Ma Bisteren od studia ATARAX Košice (2007)
- Následná diskuze s etnografkou a historičkou Zuzanou Kumanovou
🌳 2. 8. v parku na Karlově náměstí:
- Scénické vyprávění příběhů pamětníků s Marsell Bendigem
- Živý hudební doprovod kapely Josefa Šenkiho spolu s Márií Bikárovou, Marsellem Bendigem a Ladislavem Demeterem
- Čtení jmen obětí romského holokaustu z Knihy mrtvých za účasti romských i neromských osobností veřejného života

11/07/2024

S radostí vás všechny zveme na 5. ročník Romipen 2024! 🌟 Letos poprvé proběhne pod širým nebem v překrásné zahradě Mendlova skleníku v Brně. Přijďte s námi oslavit a důstojně prezentovat bohatou Romskou kulturu!
🎉 Čeká vás bohatý program:
✨ Odpolední program pro rodiny s dětmi (od 14:00)
✨ Kulturní a taneční workshopy
✨ Vaření a ochutnávka romských tradičních pokrmů - AMARE Romňa
📅 Kdy: 10. srpna 2024
📍 Kde: Brno, zahrada Mendlova skleníku

09/07/2024

09/07/2024

ARA ART Letos poprvé pořádáme rovnou 4 ARA FESTy! Máte se na co těšit!

09/07/2024

Tragické 80. výročí si připomeneme monodramatem
Kdy: 1. 8. 2024, 18.30 h

Kde: stolárna v Káznici, 249 /68 Bratislavská, Brno

V srpnu uběhne přesně 80 let od hromadné vraždy více než 4 300 Romů z „rodinného tábora" v KT Auschwitz II- Birkenau. Ta se odehrála v noci z 2. na 3. 8. 1944.

V rámci pietní připomínky těchto děsivých událostí zve Muzeum romské kultury na monodrama Cikánský boxer, vycházející ze skutečného tragického osudu boxerské hvězdy Johanna Trollmanna, zvaného „Rukeli“, mistra Německa v polotěžké váze, zavražděného nacisty v roce 1943. V hlavní roli exceluje Filip Teller.

09/07/2024

Muzeum romské kultury, státní příspěvková organizace Muzeum romské kultury pořádá tradiční pietní shromáždění k uctění památky obětí holokaustu Romů a Sintů. Akce se koná v Hodoníně u Kunštátu. Památníku holokaustu Romů a Sintů na Moravě.
Hodonínský tábor byl jedním ze dvou míst (druhým byl tábor v Letech u Písku), kde byly za II. světové války nuceně koncentrovány celé rodiny moravských a českých Romů a Sintů. Srpnový pietní akt připomíná jeden z největších hromadných transportů romských mužů, žen a dětí z hodonínského koncentračního tábora do koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz II-Birkenau (21. 8. 1943).
🥀 Součástí pietního aktu bude uctění památky obětí na nouzovém pohřebišti Žalov i na obecním hřbitově v Černovicích.
Účastníci budou mít možnost prohlédnout si celý areál Památníku a seznámit se s jeho historií skrze komentovanou prohlídku.
Účastníky prosíme o tmavý, smuteční oděv.
🚌 Pro účastníky pietního shromáždění bude z Brna vypraven autobus zdarma. Místo v autobusu je nutné rezervovat nejpozději do 11. 8. na emailu [email protected] nebo na telefonním čísle +420 775 407 065. Děkujeme.

29/05/2024

Již 1️⃣0️⃣. ročník stipendijní výzvy pro romské vysokoškolské studentky a studentky je tady! Dnes otevíráme výzvu, která podpoří vaši cestu k vysokoškolskému vzdělání. 👩‍🎓🧑‍🎓

🎯Cílem stipendia je podpora ve studijním, profesním i osobním rozvoji, na cestě k úspěšnému absolvování vysokoškolského studia i následnému vstupu na trh práce.

21/05/2024

Stovky Romů z Moravy, ale i ze Slovenska zamíří v sobotu 15.6.2024 na Svatý Kopeček u Olomouce na tradiční Romskou pouť. Slavnostní mše v bazilice Navštívení Panny Marie se letos ujme pomocný biskup pražský Václav Malý, pouť bude doprovázet také představení romských komunit. Akce má dlouhodobou tradici, letos se koná pošestadvacáté, informovala zástupkyně ředitele pořádající Charity Olomouc Barbora Cigánková. Svatý Kopeček je s touto akcí spjat od počátku, některé ročníky se ale uskutečnily kvůli rekonstrukci baziliky také v katedrále svatého Václava v Olomouci.

24/04/2024

Muzeum romské kultury, státní příspěvková organizace
Dnes jsme slavnostně otevřeli nový Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách, v místě, kde vyhaslo nejméně 335 lidských životů, v místě, kde fungoval tzv. cikánský tábor Lety. Po desetiletích snah o důstojné uctění památky romských a sintských obětí místního koncentračního tábora bylo dosaženo vytyčeného cíle.

Dnes jsme slavnostně otevřeli nový Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách, v místě, kde vyhaslo nejméně 335 lidských životů, v místě, kde fungoval tzv. cikánský tábor Lety. Po desetiletích snah o důstojné uctění památky romských a sintských obětí místního koncentračního tábora bylo dosaženo vytyčeného cíle.
Nový Památník se stává místem piety i poznání. Jeho ideou je přímo na místě utrpení připomínat památku vězněných, informovat a vzdělávat o dění před a během II. světové války, i o dopadu nacistické genocidy na romské komunity v českých zemích.
Součástí Památníku je nové pietní místo i Návštěvnické centrum se stálou expozicí Paměť místa a místo paměti. Ta pomocí autentických vzpomínek pamětníků přiblíží návštěvníkům historický kontext i bolest jednotlivců a podává i materiální svědectví o českých Romech a Sintech vězněných v táboře.
Díky venkovní stálé expozici – Stezce paměti – pak Památník bude plnit svou edukační funkci celoročně. Pro veřejnost se památník otevře 12. 5.
Fotografie zachycuje slavnostní akt přestižení pásky ke vstupu do areálu nového Památníku, kterého se zúčastnil prezident republiky Petr Pavel, ministr kultury Martin Baxa, ministr zahraničních věcí Jan Lipavský, státní tajemnice Norského království Maria Varteressian a ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová. Ze srdce děkujeme všem podporovatelům Památníku i účastníkům akce.
Vznik Památníku finančně podpořily Fondy EHP a Norska, Ministerstvo kultury České republiky a Německé velvyslanectví v Praze.

09/04/2024

https://vltava.rozhlas.cz/vakeriben-pal-o-dada-vypraveni-romskych-spisovatelu-z-antologie-vsude-sama-krasa-8699004?player=on

Dne 8. dubna je Mezinárodní den Romů. V tento den v roce 1971 byla založena Mezinárodní romské unie. Svátek připomíná romskou kulturu i problémy, se kterými se současná romská komunita potýká. Ve vltavské Povídce k Mezinárodnímu dni Romů uvádíme sérii vyprávění romských autorů. Poslouchejte online po dobu čtyř týdnů po odvysílání.

18/03/2024

07/03/2024

Dnes, 7. března, si připomínáme 81. výročí prvního hromadného transportu Romů a Sintů z Protektorátu Čechy a Morava do koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz II-Birkenau v roce 1943.
🥀 Při příležitosti připomínky tohoto dne a tragických událostí s ním spojených položila dnes ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová květinové dary u pamětní desky v muzejní expozici a stejně tak můžete učinit vy.
🥀 Co se stalo v březnu 1943? Transportní akci drženou v přísné tajnosti v protektorátu koordinovaly německé bezpečnostní orgány a prakticky ji realizovala protektorátní neuniformovaná policie. Klíčovou roli měly sehrát tábory v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu, jako místa soustředění a výchozí body transportů. Kvůli epidemiím tyfové nákazy v obou táborech byl ale plán změněn, transporty rodin internovaných v táborech byly odsunuty na květen, respektive srpen 1943 a jako první měly být deportovány rodiny dosud žijící na svobodě. Místem dočasné koncentrace prvních z nich se staly budovy stájí jízdní policie v areálu bývalých městských jatek na Masné ulici v Brně. První transport tvořila více než tisícovka lidí ve věku od několika týdnů až po více než 80leté: Burianští, Danielovi, Hauerovi, Herákovi, Holomkovi, Ištvánovi, Kierovi, Kryštofovi, Malíkovi, Raiminiusovi, Richterovi, Růžičkovi, Serinkovi, Schneebergerovi, Vrbovi a další. V Auschwitz pozbyli svá jména a stali se čísly, která jim byla vytetována na předloktí – začínala písmenem „Z“ jako „Zigeuner“ – „cikán“.
Následovaly další transporty a počet zde vězněných Romů a Sintů z Protektorátu Čechy a Morava se vyšplhal ke 5 a půl tisícům. Většina z nich v Auschwitz zahynula. Holokaust Romů a Sintů stál životy asi 90% populace žijící v českých zemích. Počet Romů a Sintů zavražděných v celé Evropě není možné přesně vyčíslit. Odhady se nejčastěji uvádějí půl milionu obětí. 🥀

7. března si připomínáme 81. výročí prvního hromadného transportu Romů a Sintů z Protektorátu Čechy a Morava do koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwi...

04/03/2024

11. března v 15 hodin se uskuteční pietní akt, kde si připomeneme oběti holokaustu Romů a Sintů.
Akce se koná ve spolupráci městské části Praha 6 a Centra Romů a Sintů v Praze.

Kde: Park u Starého náměstí, Praha 6 Ruzyně

04/03/2024

Od 1. 1. 2024 má Komunitní centrum Žižkostel nový projekt věnující se romské menšině. Tento projekt nám umožní představit veřejnosti romskou kulturu, oslavit její historii, vytvořit místo k setkávání a nabídnout sociální pomoc a podporu. Další aktivitou bude společné vaření, které bude propojovat romskou komunitu. Kdybyste se chtěli zapojit do vaření, napište nám na FB OK poradna nebo zavolejte na telefonní číslo +420720216906. Za vaření nabízíme motivační odměnu. Tento projekt nabízí i individuální, párovou či rodinnou terapii, tak se neváhejte ozvat!
Naše sbírka na DONIU stále běží a budeme moc rádi, když nám přispějete: https://www.donio.cz/spoluzizkostelu

V Žižkostele se stále děje něco velkého!🌟

Od 1. 1. 2024 má Komunitní centrum Žižkostel nový projekt věnující se romské menšině. Tento projekt nám umožní představit veřejnosti romskou kulturu, oslavit její historii, vytvořit místo k setkávání a nabídnout sociální pomoc a podporu. Další aktivitou bude společné vaření, které bude propojovat romskou komunitu. Kdybyste se chtěli zapojit do vaření, napište nám na FB OK poradna nebo zavolejte na telefonní číslo +420720216906. Za vaření nabízíme motivační odměnu. Tento projekt nabízí i individuální, párovou či rodinnou terapii, tak se neváhejte ozvat! Projekt Komunitní centrum Žižkostel CZ.03.02.03/00/22_044/0002204
Financováno Evropskou unií

Naše sbírka na DONIU stále běží a budeme moc rádi, když nám přispějete: https://www.donio.cz/spoluzizkostelu

06/02/2024

Dokument Ivety Demeterové a Daniela Kupšovského propojuje pomocí významných současných romských hudebníků historii a současnost, romství a češství, cimbálovku, houslové lamentace, čardáš, rompop, jazz, klasiku, operu, muzikál i rap.

01/02/2024

https://vltava.rozhlas.cz/co-rom-muzikant-pribeh-romske-hudby-v-cesku-od-cimbalovky-po-pop-9160777

Dokument Ivety Demeterové a Daniela Kupšovského propojuje pomocí významných současných romských hudebníků historii a současnost, romství a češství, cimbálovku, houslové lamentace, čardáš, rompop, jazz, klasiku, operu, muzikál i rap.

19/01/2024

Živá paměť
Začátkem ledna zemřela v Praze jedna z posledních přeživších holokaustu Romů a Sintů paní Pavlína Džurbanová.

S paní Pavlínou Viola Jakschová s Živé paměti vedla rozhovor pro vzdělávací účely nebo byla jako tlumočnice přítomna setkání se zástupci německého spolku Maximilian-Kolbe-Werk z Freiburku v Německu, kteří ji vícekrát navštívili a vyjádřili svou podporu a omluvu za hrůzy způsobené nacistickým Německem.
Byla to velmi milá, kultivovaná, skromná dáma. Její osudy v Praze doplňovaly mozaiku příběhů Romů ze Slovenska – rodina bydlela nejprve u příbuzných v Karlíně, poté ve vlastním bytě na Smíchově a posléze se v 90. letech přestěhovala do panelového domu na Praze 4, v kterém nás přijala. Byla to pozorná hostitelka, výborně a ráda pekla. Fotografie její rodiny zdobily většinu stěn v bytě. I přes tragický počátek svého života se dokázala úspěšně prosadit v životě, etablovat v novém prostředí, najít si práci, byla velmi spokojená s kolektivem v posledním zaměstnání – uplatnila se v laboratoři v nemocnici. Prý ačkoliv měla jen základní vzdělání, její nadřízení si všimli její přesnosti a spolehlivosti. A v neposlední řadě je nutno zmínit její největší hrdost – vychovala čtyři děti, poskytla jim zázemí a vzdělání.

Dovolte mi, abych se podrobněji podělila o celí životní příběh.

Pavlína Džurbanová, roz. Grundzová se narodila v červnu 1940 v Nižné Jablonce, na východním Slovensku, byla prostřední ze tří dětí. Otec pracoval jako cestář a příležitostní muzikant, po válce i jako kovář. Maminka Alžběta byla v domácnosti. Celá rodina žila před 2. světovou válkou poklidně ve vlastním domě. V prvních letech 2. světové války se pomalu situace rodiny zhoršovala, tragicky se ale vystupňovala v souvislosti s potlačováním Slovenského národního povstání. Maminka byla při vojenských událostech zraněna – granát jí poranil ruku. Poté byla celá rodina i s ostatními romskými obyvateli odvezena autobusy na nádraží a odtud vlakem do tzv. zajišťovacího tábora pro Romy v Dubnici nad Váhem. Zde byli rozděleni – ženy a děti zvlášť a muži zvlášť. Až do tragických událostí spojených s hromadnou popravou vězňů se Pavlína s otcem již neviděla, ten pracoval zřejmě s ostatními muži ve zbrojovce. Dědeček se v táboře stal ošetřovatelem. V zimě 1944 těžce onemocněla nejmladší sestra tyfem. Matka, která byla v osmém měsíci těhotenství, a dědeček v táboře tragicky zahynuli. Společně s dalšími internovanými byli zastřeleni při masové popravě nemocných vězňů dne 23. 2. 1945.
Se zbytkem rodiny se po opuštění tábora vojáky z obavy o svůj osud nejprve první noc svobody schovávala v lesích. Vzhledem k tomu, že území středního Slovenska již bylo osvobozeno, podařilo se jim dostat se vlakem zpět do své vesnice. Vezli se sebou i těžce nemocnou dvouletou sestru, která v táboře onemocněla tyfem. Svůj dům již nenalezli a to co zbylo z hospodářství, bylo vykradeno. Koně při vypalování jejich domu buď odvedli, nebo postříleli. Starosta jim tehdy pomohl a poskytl bydlení v nájemním domku. Pavlína poté pomáhala otci. Pracovala v zemědělství nebo byla mu k ruce i s kovářskou prací. V 17 letech jí otec našel ženicha, syna spřátelené rodiny. Manžel byl povolán na základní vojenskou službu do Prahy, v které se mu zalíbilo. Pracoval zde v tzv. přidružené výrobě. Paní Pavlína mezitím žila s dětmi na Slovensku, kde svépomocí stavěli dům. Koncem 60. let rodina nakonec opustila Slovensko a natrvalo se přestěhovala do Prahy. Pavlína zprvu pracovala u Okresního podniku bytového hospodářství, poté dlouho v polotovarech na Smíchově, před důchodem byla zaměstnána v laboratoři ve Fakultní nemocnici na Karlově náměstí. Manžel zemřel po dlouhé těžké nemoci v 55 letech. Paní Pavlína sama vychovala čtyři děti, aby je zabezpečila brala si k práci ještě úklidy v domech.
V roce 1995 vstoupila do Českého svazu bojovníků za svobodu. V letech 2000-2005 obdržela tzv. odškodnění z Česko-německého fondu budoucnosti a zapojila se do projektu ve prospěch romských přeživších nacismu u obecně prospěšné společnosti Živá paměť. Její portrét lze najít v putovní výstavě o osudech Romů a Sintů za 2. světové války.

Její fotografický portrét od pana Cudlína lze najít v publikaci Radky Denemarkové a spol. https://www.databazeknih.cz/knihy/jako-by-se-to-vsechno-stalo-vcera-482558

Pavlína Džurbanová
Životní příběh Romky v 20. století
Sepsala Viola Jakschová

Foto Jana Stachová

02/01/2024

Pro akademický rok 2024/25 je opět možné podávat přihlášky na romistiku❗️
- do 29. února 2024 pro bakalářské studium
- do 31. března 2024 pro navazující magisterské studium
Přijímací řízení (pro Bc. studium) nepředpokládá hlubší znalost dějin, reálií, či romštiny, sleduje spíše zájem uchazečů*ek. ❤️
Studium probíhá s ohledem na intenzivní výuku romštiny pouze prezenčně, absolvovat lze samostatně nebo sdruženě (v kombinaci s jiným studijním programem, který tuto možnost připouští).
🔎Více informací (nejen) o přijímacím řízení a organizaci studia je k nalezení zde: https://1url.cz/ , klidně nám ale i napište. 👌
📄 Přihlášku lze podat zde: https://is.cuni.cz/studium/prijimacky/
(📸Hlavní budova FFUK, nám. Jana Palacha 1/2; zdroj: FFUK)

04/12/2023

➡ Historia Prix, prestižní cena za historickou výstavu ve Francii, byla letos udělena výstavě Barvalo, která se zabývá historií a kulturou Romů v Evropě.
➡ Výstava, která proběhla v Marseille v muzeu Mucem, je vůbec první výstavou s romskou tematikou, která toto ocenění získala. Výstava byla připravena ve spolupráci s European Roma Institute for Arts and Culture - ERIAC a představuje bohatou a rozmanitou sbírku děl a dokumentů, které ukazují přínos Romů k umění a kultuře většinové společnosti, ale také jejich utrpení a diskriminaci v průběhu dějin.
➡ ODKAZ NA ČLÁNEK V KOMENTÁŘÍCH!

Magazine Historia Zeljko Jovanovic HateFree Culture

29/11/2023

Miri Gil'i 2024 je tu!

Miri Giľi je oblíbená pěvecká soutěž, kterou pořádá Romodrom již od roku 2015. Je určena všem talentovaným zpěvačkám a zpěvákům, kteří si chtějí plnit své sny. Vrcholem soutěže je Velké finále v Praze kde porota rozhodne o absolutním vítězi soutěže.

02/11/2023

5. listopadu je Mezinárodní den Romského jazyka a Ara Art pořádá v Kampusu Hybernská Debatu s romskými autory křest knihy a divadlo.

Romština je starobylý indický jazyk. Počet mluvčích v Evropě lze jen odhadovat na základě statistických dat z různých zemí mezi 4,6 až 12 miliony s realistickým středem okolo 6,6 milionů mluvčích, což se bohužel neshoduje s počtem lidí romské národnosti. Důvodem byly asimilační politiky různých států a represivní opatření namířená proti používání romštiny. V Českém prostředí se například ve většině rodin přestal mateřský jazyk předávat z generace na generaci. Obavy z možných problémů, kterým byli mluvčí romštiny vystaveni především ve školách a v dalších veřejných institucích, odsunuly romštinu na samý okraj společenského zájmu.Zvrat přinesla až česká lingvistka Milena Hübschmannová, která výzkumu, kodifikaci a propagaci romského jazyka věnovala většinu svého profesního života. Také díky ní existuje už tři desetiletí seminář Romistiky při Katedře středoevropských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

02/11/2023

➡ Nakladatelství Kher vydalo román pro mládež Májky a totemy: Normalizace očima romského kluka
➡ Májky a totemy je první román pro starší děti a mládež z pera romského autora. Prozaik a básník Michal Šamko (1967) ve svém knižním debutu vycházel ze vzpomínek na dospívání v idylické podkrkonošské vesnici na konci 70. let, které rozhodně idylické nebyly.
➡ Odkaz na článek najdete v komentářích!

02/11/2023

9.11.2023 Romské vizuální umělkyně
Kdy: 9. 11. 2023 od 17 h
Kde: Národopisné muzeum Národního muzea, Praha

V jednom z tradičních romských pořekadel se říká, že žena má kráčet „dva kroky za mužem“.
To už dnes naštěstí neplatí, naopak, v případě současných romských vizuálních umělkyň můžeme spíše říct, že kráčí o několik kroků napřed.
Kiba Lumberg, Selma Selman, Delaine Le Bas nebo Malgorzata Migra-Tas – to jsou jména některých z nich.
Kdo jsou tyto ženy, které posouvají rámec společenské i umělecké debaty v celoevropském kontextu?
Přednáška kurátorky a umělkyně Emílie Rigové a kunsthistoričky Petry Hanákové představí tvorbu sedmi umělkyň, které rozhýbaly evropskou výtvarnou scénu.

30/10/2023

Zpěvačka Ida Kelarová v sobotu se stala historicky první Romkou, která převzala z rukou prezidenta Petra Pavla na Pražském hradě vysoké státní vyznamenání.

10/10/2023

Český rozhlas vysílá četbu z knihy vydané nakladatelstvím romské literatury KHER, tohle si nenechte ujít! https://dvojka.rozhlas.cz/gary-g-steele-chavata-z-maneze...

Akrobati na visuté hrazdě, indiánská čtverylka na koňském zadku, klauniáda smečky psů! Rozmanité příhody romského kočovného cirkusu, který v době velké hospodářské krize křižoval Spojené státy americké, sepsal přímý potomek cirkusáckého rodu. Nadechněte se vůně cirkusových pilin a račte vstoupit do šapitó!

Akrobati na visuté hrazdě, indiánská čtverylka na koňském zadku, klauniáda smečky psů! Rozmanité příhody romského kočovného cirkusu, který v době velké hospodářské krize křižoval Spojené státy americké, sepsal přímý potomek cirkusáckého rodu. Nadechněte se vůně cir...

12/09/2023

20. září od 17 hodin představí Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i. novou on-line databázi svědectví Romů a Sintů z českých zemí a Slovenska zachycující období druhé světové války. Přijďte se seznámit projektem, metodologickými a etickými otázkami, kterého provázely, i s celým týmem.

🔜 Srdečně zveme na představení on-line databáze Svědectví Romů a Sintů, unikátního projektu Prague Forum for Romani Histories/Pražské fórum pro romské dějiny při Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i.

🗓 středa 20. září 2023, od 17:00
📍 studovna Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR (Vlašská 355/9, Praha 1)

Těšíme se na Vás! 😉