VESMÍR

VESMÍR Věda - příroda - člověk - společnost. Popularizační časopis o souvislostech světa, v něm? Neptá se pouze "Kdo? Cíl časopisu zůstává i ve 21. r. o.

Vesmír seznamuje své čtenáře s pokroky (nejen) v přírodních vědách a nahlíží za kulisy běžného vědeckého zpravodajství. a Co?", ale také "Jak?" a "Proč?" Články procházejí odbornou recenzí.
„Pěstování věd přírodních v rozměrech nejširších je životní otázkou naší! K rozřešení její zdárnému působiti bude pak povždy účelem listu našeho,“ psal v úvodníku prvního čísla Vesmíru, které vyšlo 3. května 18

71, jeho zakladatel, tehdy pětadvacetiletý medik Václav Kumpošt. století stejný, byť bychom ho dnes formulovali jinými slovy a s důrazem na jiné aspekty oné Kumpoštem definované "životní otázky naší".

šéfredaktor: Ondřej Vrtiška
redakce:
Ivan Boháček
Pavel Hošek
Stanislav Vaněk
Zora Göthová
Eva Bobůrková
Marek Janáč

Vydává:
Vesmír, s. Na Florenci 3
110 00 Praha 1
Tel.: +420 222 828 394
e-mail: [email protected]
twitter.com/vesmir1871
instagram.com/casopisvesmir

Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ...
26/03/2024

Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé na naší planetě využívá dvacet aminokyselin? Proč ne méně, proč ne více, proč ne jiné? Nemohl by život fungovat i s jinou molekulární výbavou?
Rozhovor s Klárou Hlouchovou z Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
"...Už víme, že čas od času vznikají funkční proteiny i z takzvané odpadní (junk) DNA. To je zajímavá záhada, která v lecčem připomíná situaci na počátku života. Zdánlivě náhodná, nesmyslná genetická sekvence dá najednou vzniknout proteinu, který je schopen plnit nějakou funkci. Získat náhodně schopnost nějak smysluplně fungovat není podle všeho minimálně na úrovni proteinů tak složité..."

Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé na naší planetě využívá dvacet aminokyselin? Proč ne méně, proč ne více, proč ne jiné? Nemohl by život fungovat i s jinou molekul...

"Nevím, proč nás esesáci nepostříleli, a naopak zmasakrovali ty, co ještě mohli pochodovat. Náhoda? Boží vůle? Poslední ...
24/03/2024

"Nevím, proč nás esesáci nepostříleli, a naopak zmasakrovali ty, co ještě mohli pochodovat. Náhoda? Boží vůle? Poslední vtip esesáků? Okamžiky, které rozhodují, jsou někdy úplně nepochopitelné."
Připomínáme rozhovor s epidemiologem Ervínem Adamem, který ve čtvrtek ve věku 101 let zemřel: https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2023/cislo-1/nevim-proc-zrovna-ja-prezil.html

Ve čtvrtek zemřel v americkém Houstonu ve věku 101 let věhlasný epidemiolog a také přeživší sedmi koncentračních táborů profesor Ervín Adam.

Do světového povědomí vstoupil v padesátých letech, kdy vedl tým, který se zasadil o vymýcení dětské obrny v Československu, jako v první zemi na světě. Poprvé v dějinách světa se tehdy očkovalo živou vakcínou.

Čest jeho památce 💔

Zdroj: Česká televize

Přednáška člena naší redakční rady na Biologických čtvrtcích už tento.......tento čtvrtek!Jan Cerny
27/02/2024

Přednáška člena naší redakční rady na Biologických čtvrtcích už tento.......tento čtvrtek!
Jan Cerny

Věda dokáže být dobrý sluha, ale i špatný pán. Světem nástrah nových vědeckých objevů bude tentokrát během své přednášky v rámci Biologické čtvrtky ve Viničné provázet profesor Jan Černý!

Pro vás, kdo už hledáte program svých volnočasových aktivit na příští týden jedna pozvánka od Science Café Czech Republi...
13/02/2024

Pro vás, kdo už hledáte program svých volnočasových aktivit na příští týden jedna pozvánka od Science Café Czech Republic - na přednášku prof. Lukáše Kratochvíla.
Pokud byste se chtěli naladit, anebo v daný čas máte už něco jiného, možnost přečíst si jeho myšlenky ve Vesmíru: https://vesmir.cz/cz/o-nas/autori/k/kratochvil-lukas-2.html

Prvním hostem prvního letošního Science Café v Kampus Hybernská (19. února od 19h) s tématem Pohlaví & gender bude Lukáš Kratochvíl z Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy.

Lukáš Kratochvíl se na Katedra ekologie PřFUK zabývá reprodukčními strategiemi obratlovců, jeho oblíbenou skupinou jsou plazi. Zajímají ho především evoluční přechody ve způsobech určení pohlaví, tedy kdy a proč se z jedince vyvine samec nebo samice, rozdíly mezi pohlavími a v poslední době taky ztráty pohlavního rozmnožování.

Anotace jeho přednášky: U nás savců existují v genomu výrazné rozdíly mezi pohlavími: zpravidla jen samci mají chromozom Y, který předávají výhradně synům. Vždy tomu tak ale nebylo a u dalších obratlovců existují různé systémy. U některých skupin dědí část genomu jen dcery od matek, někde mezi samci a samicemi neexistují genetické rozdíly, někdo vsadil na hermafroditismus... a nemůžeme přehlédnout skupiny, které se úplně zbavily samců a zkoušejí to jen se samicemi. Proč existuje taková variabilita? Proč jsme se vůbec rozdělili na samce a samice? A kolik samců vlastně evoluce potřebuje a jsou vůbec k něčemu?

09/02/2024

Za nástroj pro vnímání řeči považujeme bezpochyby uši. 🗣 Přesto je pro porozumění tomu, co nám někdo sděluje, stejně důležité zapojit zrak. 👁

Řečová komunikace nám ale přináší nejednu falešnou zprávu. Jak umí jazyk klamat naše smysly? 💬 Dočtete se v novém vydání časopisu VESMÍR, kam svým článkem přispěla dr. Kateřina Chládková z Ústav českého jazyka a teorie komunikace FF UK.

https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2024/cislo-2/jazyk-umi-klamat-nase-smysly.html 👈

📸 Foto: Vladimír Šigut

09/02/2024

Výzkum o etice a nanotechnologiích jde do finále!
https://1url.cz/jrFN5

Jsou větším nebezpečím pro lidstvo jaderné zbraně nebo nekontrolovaně samoreplikující se nanoboti? V jakých oblastech by se ne/měly aplikovat nanotechnologie?

Proklikejte se interaktivním dotazníkem!

Máte také možnost porovnat si své odpovědi s již nasbíranými výsledky a formou komentářů se zapojit do interpretace dat.

Výzkum probíhá pod záštitou Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci a byl podpořen Technologickou agenturou ČR.

Více o celém projektu naleznete na: https://nanoet.cz/

Dnes je světový den mokřadů. Při té příležitosti připomínáme náš rozhovor s nestorem české "mokřadologie", devadesátilet...
02/02/2024

Dnes je světový den mokřadů. Při té příležitosti připomínáme náš rozhovor s nestorem české "mokřadologie", devadesátiletým Janem (Honym) Květem:
Víte například, jaký je rozdíl mezi močálem a bažinou?

Bažina, mokřadní louka, slatina, vrchoviště, rybník, poldr, říční niva, lužní les, prameniště, estuár… Rozmanitost mokřadů je obrovská a složitost jejich fungování ani význam pro přírodu a člověka jsme ještě do všech detailů nepoznali a nedocenili. Nepřehlédnutelnou...

Další otrava vzácných dravců. Jeden z ptáků nyní bojuje o život. Pomoci ornitologům z Česká společnost ornitologická můž...
07/01/2024

Další otrava vzácných dravců. Jeden z ptáků nyní bojuje o život. Pomoci ornitologům z Česká společnost ornitologická můžete mimo jiné i příspěvkem na výcvik a práci psovodky se speciálně vycvičenými psy, kteří dohledávají nejen po otravě uhynulé ptáky, ale přispívají i k dopadení pachatele. V minulosti se už díky nim dva traviče podařilo usvědčit.

Přispět lze zde: https://www.darujme.cz/na-stope-travicum

Rok po velkém požáru Národního parku České Švýcarsko se do nejzasaženější části přírody vrací život. Potvrzuje to i loňs...
04/01/2024

Rok po velkém požáru Národního parku České Švýcarsko se do nejzasaženější části přírody vrací život. Potvrzuje to i loňský odběr vzorků z Pravčického dolu. V místech, kde jsme vloni v půdě našli jednoho jediného štírka, je dnes pěkně živo.

Po loňském požáru Národního parku České Švýcarsko jsme v Pravčickém dolu odebrali vzorek půdy (viz Vesmír 101, 760, 2022/12). Začal tak projekt, jímž mapujeme rychlost obnovy půdních společenstev v jednom z nejzasaženějších míst tamní krajiny.

Jak odhalit přítomnost zvířat v dané lokalitě? Dalekohledy a fotopasti dostávají zdatného konkurenta. Vědcům stačí setří...
30/12/2023

Jak odhalit přítomnost zvířat v dané lokalitě? Dalekohledy a fotopasti dostávají zdatného konkurenta. Vědcům stačí setřít povrch listů. K identifikaci jednotlivých ledních medvědů stačilo shrábnout sníh ze stopy.

https://vesmir.cz/cz/on-line-clanky/2023/12/na-stope-vsemu-zivemu-zemi.html

Snímek kaloně kladivohlavého (Hypsignathus monstrosus) od Sarah H. Olson, CC0 1.0 DEED

21/12/2023

Bezprecedentní útok na akademické půdě. Myslíme na oběti, na zraněné, na všechny známé a kolegy, které na FF UK máme. Upřímnou soustrast pozůstalým. A poděkování všem složkám IZS, které odvedly a odvádějí skvělou práci.

Je to jen pár let, kdy svět vzrušili „živí roboti“ vzniklí z buněk žabího embrya. Nyní mají žabí xenoboti nástupce – ant...
11/12/2023

Je to jen pár let, kdy svět vzrušili „živí roboti“ vzniklí z buněk žabího embrya. Nyní mají žabí xenoboti nástupce – antroboty, tvořené dospělými lidskými buňkami. Bez jakékoli genetické modifikace mají antroboti schopnost hojit poškozené nervové buňky, čímž se zdají být pro medicínu mnohem zajímavější než jejich předchůdci xenoboti.

https://vesmir.cz/cz/on-line-clanky/2023/12/lecivi-roboti-stvoreni-z-lidskych-bunek.html

Eduard Kejnovský dnes na Biologických čtvrtcích ve Viničné.A v listopadovém Vesmíru.A v mnoha předchozích číslech Vesmír...
16/11/2023

Eduard Kejnovský dnes na Biologických čtvrtcích ve Viničné.
A v listopadovém Vesmíru.
A v mnoha předchozích číslech Vesmíru. Jen za poslední tři roky mu u nás vyšlo deset článků.

Další přednáška z cyklu Biologické čtvrtky ve Viničné proběhne zítra ve tradičním čase na tradičním místě. Těšíme se na vás!

Adresa

Na Florenci 3
Praha
11000

Telefon

+420222828393

Internetová stránka

Upozornění

Buďte informováni jako první, zašleme vám e-mail, když VESMÍR zveřejní novinky a akce. Vaše emailová adresa nebude použita pro žádný jiný účel a kdykoliv se můžete odhlásit.

Kontaktujte Společnost

Pošlete zprávu VESMÍR:

Videa

Sdílet

Kategorie


Ostatní Časopis ve měste Praha

Ukázat Vše

Mohlo by se vám také líbit