Zprávy památkové péče - oficiální stránka

20/08/2024

V roce 2023 se završilo mnohaleté úsilí o zápis další české památky na Seznam světového dědictví. Tou památkou je Žatec a krajina žateckého chmele. Tedy krajinné a stavební dědictví spojené s pěstováním a zpracováním charakteristické plodiny. Na něj se tematicky soustředí právě vydané číslo Zpráv památkové péče.
Uvozuje ho příspěvek, který shrnuje dlouhý proces celé nominace k zápisu na Seznam světového dědictví. Další články byly připraveny tak, aby postihly jak zcela specifické detaily, které žatecký úspěch podmínily, tak také paralely s dalšími zemědělskými krajinami, které status světového dědictví již mají a bylo potřebné s nimi provést základní srovnání. V čísle najdete také vysvětlení hmotných a nehmotných hodnot chmelařského dědictví nebo špičkové kvality českého chmele, jehož nejznámější odrůda byla zvolena i do názvu nové světové památky.
Není také bez zajímavosti, že vysoké komíny v Žatci nesignalizují jako jinde tradiční továrny, ale polohu někdejších sirných komor pro konzervaci chmele. V čísle nechybí ani připomenutí zcela zásadního významu železnice, jejíž rozvoj právě v polovině 19. století napomohl na Žatecku raketovému rozšíření pěstování chmele a koncentraci jeho zpracování v Žatci s novým železničním uzlem a návazně tak podpořil i export do zahraničí. Další článek popisuje chmelařskou krajinu okolo vesnice Stekník.
Jinou aktualitu z mezinárodního prostředí přináší článek Martina Horáčka popisující shromáždění ICOMOS v australském
Sydney v září 2023, jehož účastníci diskutovali o tématech spojených s budoucností světového dědictví. V čísle najdete také recenzi knihy Blahomíra Borovičky Vzpomínky hlavního architekta Prahy.

08/08/2024

V Galerii výtvarného umění v Havlíčkově Brodě je k vidění výstava „Boj o malé město. Příběhy památek a jejich lidí (1900–1960)“. https://www.galeriehb.cz/cs/vystavy/archiv/1390-pamatky-a-jejich-lide-boj-o-male-mesto Přibližuje ochranu historických památek v menších českých městech ve složitých obdobích 20. století a průkopnickou roli například Zdeňka Wirtha při obhajobě památkových hodnot. Výstavu připravila historička památkové péče Kristýna Uhlíková a kurátorka Dagmar Schlaichertová. Doprovodný program výstavy nabízí komentované prohlídky, přednášky a odborně vedené procházky Havlíčkovým Brodem.

8. 8. 16:00
Libor Honzárek, Aleš Burian, David Pavlata – Péče o Malé město v 21. století (procházka)

14. 8. 16:00
Komentovaná prohlídka s kurátorkou výstavy Danou Schlaichertovou

25. 8. 15:00
Lukáš Veverka – Klub Za starou Prahu a jeho venkovské odbory (přednáška)

29. 8. 16:00
Aleš Veselý – Církevní památky Havlíčkova Brodu a Zdeněk Wirth (procházka)

01/07/2024

Pokud budete na svých letních cestách překonávat terénní překážky po mostech, vzpomeňte, že leckterý z nich plní své poslání už po staletí. Současnost na ně přitom často klade enormní nároky a leckdo volá po jejich náhradě. Je to jediný možný přístup? Jak skloubit praktické potřeby s ochranou památkových hodnot těchto funkčních staveb? Redakce Zpráv památkové péče vyhlašuje VÝZVU K PODÁVÁNÍ PŘÍSPĚVKŮ na téma „mostní památky a jejich ochrana“. Podrobnosti výzvy najdete na webu časopisu: https://zpp.npu.cz/artkey/inf-990000-0200_Aktualne.php

17/06/2024

Na Světě knihy 2024 bylo dobře zastoupeno i téma památkové péče. Na stánku s novými publikacemi se prezentoval Národní památkový ústav a do doprovodného programu pak byla zařazena diskuse s autory některých nových publikací NPÚ. Byli mezi nimi i Adam Pokorný, Jan Fiřt a Petr Skalický, autoři knihy Středověké nástěnné malby Menší věže hradu Karlštejna. Je možné k tak probádanému tématu, jako je Karlštejn, přidat něco nového? Pokorný upozornil, že na rozdíl od bohaté uměleckohistorické literatury o předním českém hradu je k dobovým technikám malby a materiálů literatury naprosté minimum. „Vyšlo několik článků, které se vztahují k malbám na schodišti ve Velké věži, samozřejmě k Mistru Theodorikovi, ale k technologické stránce nebyla před námi publikována žádná práce. A to byl taky důvod, proč se podařila celá řada zásadních objevů – podobné otázky dosud nebyly kladeny.“ Autoři své objevy shrnují v uvedené publikaci založené na důkladném průzkumu středověkých maleb.

16/05/2024

Už brzy se budeme moct setkat na knižním veletrhu Svět knihy 2024. Stánek Národního památkového ústavu najdete na pražském Výstavišti v pavilonu B. Připravujeme pro vás bohatý výběr aktuální i starší knižní produkce se zajímavými veletržními slevami! V doprovodném programu se můžete setkat s autory našich knih. Setkání nazvané Co je nového v památkové péči? se uskuteční ve čtvrtek 23. 5. od 15 hodin v Sále Josefa Škvoreckého. Místo si můžete předem rezervovat zde: https://svetknihy.cz/praha2024/navstevnik/program. Těšíme se na vás!

05/04/2024

Spoluautoři posledního čísla Zpráv památkové péče, Jakub Bachtík a Josef Štulc, byli hosty pořadu Bourání na Radiu Wave. K mikrofonu je pozvala Karolína Vránková, publicistka, která se dlouhodobě zaměřuje na architekturu a v současné době působí i jako šéfredaktorka internetového magazínu EARCH.CZ. V rozhlasovém pořadu se nejen vzpomínalo na památkovou péči v období socialismu, jak ji J. Štulc popsal v knize Památková péče na zapřenou, ale také přišla řeč na aktuální památkářské kauzy v Praze. Pořad je k poslechu na stránkách Českého rozhlasu.
https://wave.rozhlas.cz/motyli-na-maji-ano-ci-ne-s-historiky-architektury-o-promene-pamatkove-pece-od-9206089

28/03/2024

Právě vyšlo 4. číslo, které uzavírá 83. ročník Zpráv památkové péče. Z jeho obsahu upozorňujeme na studii Renaty Tišlové a Jakuba Balcara, které poukazuje, jak problematicky se dnes mohou jevit postupy, které před 50 lety byly vnímány jako technologický progres ve prospěch památkové péče. Autoři sledují genezi a vzrůstající trend nahrazování originálních sochařských děl epoxidovými výdusky a poukazují na to, že tyto faksimile, tvořící součást estetického celku řady významných památek, dnes prakticky dožívají. Další dvě studie jsou orientovány převážně historiograficky. Fotografické sbírky rodu Berchtoldů stojí v centru pozornosti Lucie Pešlové a Veroniky Selucké, které se v článku snaží ukázat, jak lze takové sbírky analyzovat a využít pro studium každodennosti šlechtické společnosti. Markéta Vlková na základě rozsáhlého archivního výzkumu předkládá málo známou poválečnou historii oseckého kláštera a pozoruhodnou kapitolu, kdy se komunistický režim pokusil adaptovat objekt na kulturní zařízení.
Cenné svědectví o fungování státní památkové péče v období socialismu i v demokratických poměrech přináší také rozhovor s Josefem Štulcem. Z aktualit stojí za pozornost především rozsáhlý komentář k novému stavebnímu zákonu ve vazbě na památkovou péči nebo zpráva o záměru výstavby větrných elektráren dohledové vzdálenosti od města a hradu Rožmberk nad Vltavou. Přejeme příjemné a inspirativní čtení!

07/03/2024

Jak vypadala největší pražská náměstí v minulosti? Kde stála dnes zaniklá kaple Božího Těla, slanečková bouda nebo tržní váhy? Kudy tekly strouhy, kde byly rybníčky, hřbitov, kde se hromadily odpadky? V místech, kudy denně procházejí tisíce Pražanů, se často jen několik centimetrů pod povrchem nachází unikátní svědectví o životě našich předků. Upozorňuje na to studie Jana Havrdy, Jaroslava Podlisky a Petra Starce ve Zprávách památkové péče 2023/3 nazvaná „Náměstí Nového Města v Praze. Archeologické hodnoty historických veřejných prostranství a jejich preventivní památková ochrana“. Zejména v případě Václavského náměstí je podle nich rychlost mizení archeologické vrstvy v důsledku stavebních zásahů alarmující a volají po zřízení nových památkových zón. „V ideálním případě by jednou z nich měla být celá dolní část náměstí mezi podzemními objekty obou podchodů na Můstku a na křižovatce s Vodičkovou a Jindřišskou ulicí. Mezi druhým jmenovaným podchodem pod středovou křižovatkou a úrovní ústí Štěpánské ulice do náměstí, tj. ještě v rovinaté části Václavského náměstí, pokračují nejcennější archeologické terény někdejšího Koňského trhu, které lze vymezit jako druhou významnou archeologickou plochu." Problematiku podrobně rozebírá rozsáhlá studie v čísle ZPP 2023/3.
https://www.npu.cz/cs/e-shop/102417-zpravy-pamatkove-pece-3-2023

26/02/2024

Letošní ročník konference Obnova památek si bere za své téma STŘEŠNÍ KRAJINU.
Řada zajímavých přednášek, doprovodná výstava i skupinové exkurze se uskuteční v Praze ve dnech 19.–20. 3. Hovořit se bude o tradičních postupech, jako je výroba šindelů, ochraně historických krytin, ale také o aktuálních výzvách spojených s fotovoltaikou.

✅Přihlásit se můžete i vy a při včasné registraci do 27. 2. na vás čeká dárek v podobě odborné publikace k tématu konference.
Podrobnosti k progamu a odkaz na přihláškový formulář najdete na tinyurl.com/5bfa7zca.
Konferenci pořádá Studio Axis ve spolupráci s NPÚ, Fakultou architektury ČVUT v Praze a ČNK ICOMOS.

12/01/2024

V Národním technickém muzeu v Praze proběhlo ve čtvrtek 11. ledna 2024 odborné kolokvium zaměřené na kontroverze kolem nedávné obnovy Clam-Gallasova paláce na pražském Starém Městě. Setkání zorganizoval Národní památkový ústav společně s Uměleckohistorickou společností. V některém z příštích čísel Zpráv památkové péče se němu vrátíme.

18/12/2023

Upozorňujeme na přednášku pravidelné spolupracovnice naší redakce paní architektky Věry Kučové o památkové péči ve světě. Nenechme si ji ujít!

Na příští čtvrtek 21. prosince od 10.45 h přijměte pozvání na předvánoční přednášku s tématem Mezinárodní památková péče v podání paní architektky Věry Kučové (vedoucí oddělení památek s mezinárodním statusem na NPÚ, GŘ) jako zakončení podzimního přednáškového cyklu předmětu Památková péče I na Fakultě architektury pod vedením paní docentky Mileny Hauserové.
(přednáška na přání přednášející nebude nahrávána)
Všichni hosté, příznivci a přátelé srdečně vítáni ! Fakulta architektury ČVUT, Thákurova 9, přízemí, posluchárna č. 155. Jistě dojde i na Žatec a krajinu žateckého chmele, na jejímž zápisu do seznamu UNESCO má paní architektka Věra Kučová velký podíl.

18/12/2023

V rychlém sledu za předchozími se ke čtenářům dostává i třetí letošní číslo Zpráv památkové péče. Najdete v něm tentokrát dvě studie věnované vztahu archeologie a památkové péče. Jedna se zabývá památkovým potenciálem tří pražských novoměstských náměstí, konkrétně Karlova, Senovážného a Václavského. Autoři otvírají nejvýše aktuální otázky a upozorňují, že z pohledu památkové péče představují tato náměstí trvale ohrožovanou památkovou hodnotu pražského centra. Obdobně i na příkladu Brna, druhého největšího města České republiky, se ukazuje, že archeologické výzkumy mohou přinést zásadní poznatky o jeho industriálním rozvoji města. V tomto případě se autoři zaměřili na barvírny vlny a vedle popisu a zhodnocení samotných nálezů uvažují také o možnosti jejich zachování in situ.
Další dvě studie se věnují architektuře 20. století. Jedna z nich dává možnost vůbec poprvé se seznámit s takřka neznámým dílem a osobností architekta Jana Flory skrze jeho realizace honosných vil v Bílovicích nad Svitavou. Další studie sleduje specifický typ architektury v socialistickém Československu – smuteční síně. Autoři se detailně věnují širšímu kontextu a podmínkám, v nichž smuteční síně vznikaly, aby bylo možné posoudit jejich kvality a památkové hodnoty.
V kulérové části nové číslo připomíná význam organizace Europa Nostra v oblasti péče o kulturní dědictví a její aktivity na tomto poli. Nabízí recenze publikací Průmyslové a technické dědictví v Evropě, Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze a dvou knih Mychajla Syrochmana o zaniklých cerkvích Karpat.

07/12/2023

Nové číslo (2/2023) Zpráv památkové péče nabízí čtenářům celkem šest studií, které se věnují tématům jako dějiny památkové péče, dějiny uměleckého řemesla a moderní architektury s přihlédnutím k památkové ochraně. Několik materiálů se přitom shodně obrací do brněnského prostředí.
Úvodní studie Tomáše Řepy poukazuje na souvislosti liturgické obnovy a domácí památkové péče na příkladu agendy brněnské diecéze. Na Brno a liturgii je zaměřena i Anna Grossová ve studii o brněnských zlatnících barokní doby. Pavla Cenková odhaluje další bílá místa na mapě brněnských čtvrtí, které si zasluhují pozornost pro řadu urbanistických, architektonických a kulturněhistorických hodnot. Studie Stanislava Svobody poukazuje na to, že pozornost památkové péče si nezaslouží jen architektura černošických letních vil, ale také jejich zahrady, a dokládá to výzkumem zdejších ovocných dřevin a jejich odrůd. Nedílnou součástí čísla jsou i studie založené na technologických průzkumech. První z nich od Alexandra Kurice a Kristýny Schulzové se zabývá tepelně izolačními vlastnostmi oken funkcionalistické architektury a navrhuje efektivní opatření. Druhá, od Jakuba Ďoubala a Karola Bayera, upozorňuje na problematickou praxi čištění pískovcových sochařských děl.
Pozornost si mimo recenzované články zaslouží také rozhovor s Davidem Raškou, který na příkladu sdružení Gotická cesta přibližuje úspěchy i překážky, s nimiž se při péči o kulturní dědictví vyrovnávají občanské iniciativy na Slovensku.

09/11/2023

Aktuální číslo nabízí nové původní studie a články z široké oblasti multioborové památkové péče. Mezi studiemi založenými na dlouhodobější výzkumu autorů je to především článek Petra Klímy o objektu československé ambasády v Pekingu z 50. let 20. století. Stanislav Svoboda se věnuje opomíjené problematice dřevin a kompozice zeleně na hřbitovech. Článek Andrey Mrkusové je výsledkem studia pozůstalosti restaurátora a sochaře Aleše Rozehnala a představuje badatelskou činností osobnosti, která se významně podílela na obnově Přemyslovského paláce v Olomouci. Autorská dvojice Alexandr Kuric a Kristýna Schulzová seznamuje s výsledky průzkumu tepelně izolačních vlastností oken funkcionalistické architektury včetně návrhů efektivních opatření. Příspěvek Jakuba Ďoubala a Karola Bayera upozorňuje na dosavadní a v mnohém problematickou praxi při restaurování pískovcových sochařských děl.
Z volného cyklu rozhovorů s významnými osobnostmi české památkové péče, který má pomáhat k poznání dějin oboru, tentokrát časopis uveřejňuje interview s jedním z nestorů památkové péče na jižní Moravě Janem Kozdasem. Petr Skalický a Daniela Zemanová přispívají k reflexi dějin památkové péče analýzou pojmu česká restaurátorská škola. Jana Zapletalová na základě objevené korespondence přibližuje okolnosti záchrany nejcennějších obrazů z arcibiskupské obrazárny v Kroměříži. Článek Zdeňka Troupa je věnován inspekci památkových objektů, vnímané jako užitečný nástroj pro zlepšování podmínek na objektech ve správě NPÚ. Číslo obsahuje také recenzi čtyřdílného knižního projektu Vladislava Razíma, v němž jsou komplexně mapována středověká opevnění českých měst.

01/11/2023

18/09/2023

Česká republika má sedmnáctou památku na seznamu UNESCO! Krajině žateckého chmele jsme se ve Zprávách věnovali v článcích Lucie Radové v roce 2017 a 2022, oba nyní volně přístupné:
https://zpp.npu.cz/pdfs/zpp/2017/05/05.pdf
https://zpp.npu.cz/pdfs/zpp/2022/02/11.pdf

07/09/2023

S hlubokou lítostí jsme přijali zprávu o nečekaném úmrtí Mgr. Art. Jana Hory, grafického designéra, s nímž redakce dvacet let pravidelně spolupracovala při přípravě časopisu. Jan Hora dal v roce 2003 Zprávám památkové péče nový formát i grafickou úpravu a také díky němu jsou dnes moderním odborným obrazovým periodikem. Jan Hora se narodil v roce 1965. Po absolvování SUPŠ v Praze studoval v letech 1986–1992 na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Po celou svou kariéru pracoval na volné noze a byl autorem mnoha knižních úprav i logotypů. S vděčností vzpomínáme na jeho přínos časopisu Zprávy památkové péče.

21/08/2023

K ohlédnutí za dílem významného českého archeologa prof. Petra Sommera mohou přispět Zprávy památkové péče rozhovorem, který pod názvem Počestnost jako mimořádná hodnota otiskly v čísle 3 ročníku 81. V otázkách, které Petru Sommerovi kladli kolegové z NPÚ Martin Tomášek, Stanislava Kučová a Lenka Militká, došlo i na problematiku archeologické památkové péče. Rozhovor je volně dostupný zde: https://zpp.npu.cz/artkey/zpp-202103-0015_pocestnost-jako-mimoradna-hodnota-rozhovor-s-profesorem-petrem-sommerem-o-archeologii-a-pamatkove-peci.php

28/04/2023

Nové číslo je kromě předplatného k dostání také v e-shopu: https://www.npu.cz/cs/e-shop/92223-zpravy-pamatkove-pece-4-2022

04/04/2023

Nový ĎaS se věnuje tématu průvodcování, které se několikrát objevilo i v nedávných číslech Zpráv památkové péče.

Vychází březnový ĎaS!
Přečtěte si editorial, ať víte, co Vás v něm čeká.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
pamatuji si to jako dnes. Je jaro, mně je komplikovaných patnáct, vleču se na mohutný kopec na západním okraji Českého ráje a těším se. Chystám se totiž v létě provádět turisty na skalním hradě, který spravuje turistický oddíl z mého domovského města. Vyfasuji složku několika hustě popsaných papírů formátu A4 a útlou brožurku. Na papírech je bůhvíkolikátá (protože již špatně čitelná a různými ručními vpisky upravovaná) kopie „průvodcovského slova“ o zřícenině a vůbec o všem, co se na místě kdy šustlo; drobný sešitek je reprintem minimalistického průvodce z doby před druhou světovou válkou.

A to byl můj hlavní informační arzenál přinejmenším na první sezonu... Přestože mi do té doby dělalo memorování potíže, tehdy jsem se „kousla“ a všechna ta jména (a že jich bylo) i data (panečku, to byla srážka lokálních dějin s výsledky dosavadní školní výuky) se skutečně naučila. Občas to nedávalo smysl, ale to jsem řešila až později. Důležité bylo nezklamat očekávání turistů chtivých informací a chrlit věty bez škobrtnutí.

Tehdy jsem si to samozřejmě nepřipouštěla, ale průprava pro kvalitní prohlídku to rozhodně nebyla optimální (dodatečně se všem, kteří byli vystaveni těmto prvním pokusům mého průvodcování, omlouvám). Jednu zásadní věc jsem se však naučila rychle, důležitá je radost z toho, že na hrad lidi vůbec přišli, a taky se usmívat.

To potvrzuje i Pauline Kintz z Rijksmusea, s níž najdete v aktuálním tematickém bloku rozhovor. A s obsahem dalších článků můžete konfrontovat své zkušenosti z prohlídek nejrůznějších památkových objektů i vy. Další sezona je tu. Užijte si ji – a nezapomeňte si na výlety přibalit i aktuální ĎaS.

Pěkné jaro vám za redakci přeje
Iveta Coufalová

28/03/2023

Upozorňujeme na novou německou publikaci, která pod záměrně provokativním názvem „Avantgardní, nebo málo cool? Památková péče v proměňující se společnosti“ (Avantgarde oder uncool? Denkmalpflege in der Transformationsgesellschaft) zkoumá tradice vnímání památkové péče jí samotnou i ostatními. V pozadí této kritické bilance stojí otázka nutnosti změny pozice oboru památkové péče – nejen s ohledem na současné výzvy spojené se změnami klimatu, ale také na rostoucí politickou a společenskou potřebu participace. Sborník tak přináší nejen úvahy o sebepojetí profese v době změn, ale také o profesních postojích ve vztahu k aktuálním otázkám, jako jsou participace, klimatické změny a diverzita. V knize jsou shrnuty příspěvky ze setkání mezinárodní pracovní skupiny Arbeitskreis Theorie und Lehre der Denkmalpflege (AKTLD). Na stránkách arthistoricum.net byl sborník před dvěma dny zveřejněn v režimu open acces: https://books.ub.uni-heidelberg.de/arthistoricum/catalog/book/1071

22/03/2023

V úterý 21. 3. byly vyhlášeny výsledky soutěže Památka roku 2022, organizované Sdružením historických sídel Čech, Moravy a Slezska. V kategorii malých rekonstrukcí zvítězila Kumpánova zahrada – park Benar ve Slaném a v kategorii malých rekonstrukcí špýchar v areálu usedlosti č. p. 6 – Myštice.

Dnes odpoledne proběhlo na Žofíně v Praze slavnostní vyhodnocení soutěže Památka roku 2022
1. kategorie
3. místo: Varhany z kostela Nanebevzetí Panny Marie - Uherské Hradiště
2. místo: Rodný dům Sigmunda Freuda - Příbor
1. místo: Špýchar v areálu usedlosti č. p. 6 – Myštice
2. kategorie
3. místo: Kostel sv. Petra a Pavla se hřbitovem - Strýčice
2. místo: Hrobka rodiny Brass - Dolní Podluží
1. místo: Kumpánova zahrada - park Benar - Slaný
Všem blahopřejeme!

20/03/2023

Nové číslo Zpráv památkové péče, které v nejbližších dnech dostanou předplatitelé do svých schránek, je výsledkem spolupráce mezi Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky a Národním památkovým ústavem. Památkáři a ochránci přírody už více než deset let spolupracují na obnově koordinované ochrany přírody a krajiny a památkové péče a pravidelně se setkávají. V sekci In medias res: Opuštěná krajina otiskujeme příspěvky z jejich společného setkání, které se uskutečnilo v říjnu 2021. Další dva příspěvky najde čtenář v rubrice Zprávy tohoto čísla. Tématem setkání i čísla je právě nuceně opuštěná krajina, obvykle v důsledku dramatického politického vývoje, což je fenomén charakteristický pro mnohé části České republiky.
V části Studie a materiálie doplňují toto číslo dva příspěvky z oblasti technologie v památkové péči, například k problematice opaxitových obkladů na předválečných modernistických památkách nebo povrchových úprav historického dřevěného mobiliáře. Otiskujeme také vzpomínku na emeritního ředitele NPÚ a památkáře Aleše Krejčů. Číslo lze zakoupit na e-shopu NPÚ nebo v podnikové prodejně.
Obsah:
IN MEDIAS RES: OPUŠTĚNÁ KRAJINA
* Věra Kučová, Pavel Pešout, Martin Tomášek – Spolupráce Národního památkového ústavu a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR při ochraně přírodního a kulturního dědictví

* Zdeněk Lipský, Lucie Kupková, Pavel Chromý, Zdeněk Kučera, Lukáš Brůha, Tomáš Janík, Markéta Potůčková, Eva Štefanová – Zaniklé krajiny Česka

* Karel Kuča – Sídla zaniklá v letech 1945–1989 a jejich památkový potenciál

* Martin Tomášek, Jiří Havlice, Lenka Militká – Dopady kůrovcové kalamity na archeologické dědictví v lesním prostředí

* M. Zezula, J. Lenart, O. Malina, P. Martinec, R. Kravčík, M. Krůl – Brownfield nebo historická krajina? Digitální model reliéfu krajiny zaniklé Karviné a jeho interpretace

* Daniel Šnejd, Michaela Špinarová, Gabriela Šťastná – Konfrontace hodnot zaniklých a zanikajících sídel v oblasti tzv. širšího pohraničí jižních Čech s jejich novou či plánovanou výstavbou

* Jakub Novák – Mizející krajina Šternberska, Moravsko Berounska a Dvorecka

* Vladimír Mikeš – Některé z problémů obnovy zaniklých sídel na Broumovsku: limity výstavby a paměť krajiny

STUDIE A MATERIÁLIE
* Veronika Burianová, Martin Havlík Míka, Kristýna Jílková – Průzkum opaxitové kachlové fasády hotelu Grand v Pardubicích

* Zdeněk Holý – Transparentní povrchové úpravy na mobiliáři ze dřeva

ZPRÁVY: OPUŠTĚNÁ KRAJINA
* Český les – krajina s pamětí (Tomáš Peckert, Kamila Konášová)

* Osudy zaniklých obcí v pohraničním pásu Vitorazska s příklady poškozených či zničených archeologických památek v jižních Čechách (Michaela Skuhrová, Jiří Havlín)

NEKROLOG
* Za Alešem Krejčů (Vlastislav Ouroda, Josef Štulc)

RECENZE
* Karel Kotas 1894–1973 (Jan Obrtlík)

07/03/2023

Připomínáme konferenci OBNOVA PAMÁTEK 2023, jejímž hlavním tématem budou historické podlahy. Uzávěrka přihlášek pro účastníky je 10. 3. 2023 nebo při naplnění kapacity sálu.

21. ročník konference s doprovodnou výstavou a exkurzemi se uskuteční 21.–22. 3. 2023 na Masarykově koleji v Praze a proběhne pod záštitou NPÚ, Fakulty architektury ČVUT a Českého národního komitétu ICOMOS.

Historické podlahy budou hlavním tématem konference OBNOVA PAMÁTEK 2023 🏛️

21. ročník konference s doprovodnou výstavou a exkurzemi se uskuteční 21.–22. 3. 2023 na Masarykově koleji v Praze. Akce se koná pod záštitou NPÚ, Fakulty architektury ČVUT a Českého národního komitétu ICOMOS. Uzávěrka přihlášek pro účastníky je 10. 3. 2023 nebo při naplnění kapacity sálu. Při platbě do 28. 2. 2023 získáte odbornou publikaci k tématu konference zdarma.

Podrobný program a elektronickou přihlášku najdete na https://www.studioaxis.cz/index.asp?menu=742&record=75992%C2%A8&fbclid=IwAR2O6ouyrJLpglxzAGgS4zELYAZ9Bx4CwlXFNtHACIPqm5-wL58Jr_mun5g.

27/02/2023

Ústav dějin umění AV ČR zve na workshop „Kulturní dědictví. Teritoriální a národnostní chápání památek v Čechách v 19. a v raném 20. století“, který se koná 28. února 2023 od 9 hodin v Akademickém konferenčním centru (Husova 4a, Praha 1). Workshop proběhne v češtině a v němčině. Workshop se koná ve spolupráci s Leibniz-Institut für Geschichte und Kultur des östlichen Europa (GWZO). Mediálním partnerem akce je internetový portál PROPAMÁTKY. Program je dostupný zde:

24/02/2023

Historické podlahy budou hlavním tématem konference OBNOVA PAMÁTEK 2023 🏛️

21. ročník konference s doprovodnou výstavou a exkurzemi se uskuteční 21.–22. 3. 2023 na Masarykově koleji v Praze. Akce se koná pod záštitou NPÚ, Fakulty architektury ČVUT a Českého národního komitétu ICOMOS. Uzávěrka přihlášek pro účastníky je 10. 3. 2023 nebo při naplnění kapacity sálu. Při platbě do 28. 2. 2023 získáte odbornou publikaci k tématu konference zdarma.

Podrobný program a elektronickou přihlášku najdete na https://www.studioaxis.cz/index.asp?menu=742&record=75992%C2%A8&fbclid=IwAR2O6ouyrJLpglxzAGgS4zELYAZ9Bx4CwlXFNtHACIPqm5-wL58Jr_mun5g.

15/02/2023

Stále je čas pro objednání předplatného nového ročníku Zpráv památkové péče:

16/01/2023

Jak si nejjednodušeji a nejlevněji opatřit Zprávy památkové péče 2023? Prostřednictvím předplatného! Zde: https://zpp.npu.cz/predplatne.

14/06/2022

Nové číslo Zpráv památkové péče se tentokrát zaměřuje na památkovou péči v období komunistické totality druhé poloviny 20. století v Československu. Komunistická vláda zasáhla zásadním způsobem všechny sféry života společnosti a památková péče nemohla být výjimkou. Většina textů vychází z příspěvků přednesených na online konferenci Památky a památková péče v Československu a v dalších zemích střední Evropy ve druhé polovině 20. století, kterou v dubnu loňského roku připravily společně Ústav dějin umění AV ČR, Ústav pro studium totalitních režimů a Národní památkový ústav.
Organizátoři usilovali o uchopení tématu z více perspektiv a jako autoři se podíleli Kristina Uhlíková, Michal Sklenář, Jitka Jonová, Marek Krejčí, Vojtěch Kessler, Josef Šrámek, Ladislav Holoubek a další. Jejich články se věnují například systému organizace památkové péče ve sledovaném období, osobnostem Josefa Pošmourného a Huga Doskočila, církevní památkové péči druhé poloviny 20. století v olomoucké arcidiecézi, péči o památníky prusko-rakouské války u Hradce Králové a podobně.
Mimo téma čtenář v čísle najde například studii o typizované vilové produkci drážďanské kanceláře Lossow und Kühne na severu Čech, článek o obnově piana nobile a restaurování hlavního sálu zámku Veltrusy a také studii zabývající se metodami měření vlhkosti v historickém zdivu.
Číslo je pak věnováno osobnosti profesora Iva Hlobila, který na podzim loňského roku podlehl nemoci. Jeho vliv na českou památkovou péči byl zásadní. Při řešení svých badatelských témat i při své pedagogické činnosti nikdy nezůstával uzavřen v úzkém jednooborovém přístupu. Hlobilovu osobnost jedinečným způsobem přibližuje nekrolog z pera jeho přítele a dlouholetého spolupracovníka z olomoucké katedry dějin umění i z Ústavu dějin umění AV ČR, profesora Rostislava Šváchy. V nerecenzované části dále stojí za pozornost otevřený rozhovor s architektem Jakubem Masákem o tom, jakým způsobem může k památkovým objektům přistupovat praktikující architekt, či knižní recenze a drobné zprávy z dění v oboru.
Podrobný obsah čísla 2022/1 přikládáme.

09/06/2022

Nové číslo Zpráv dorazilo z tiskárny!