11/06/2022
Rychlý soumrak skvělé společnosti
Bylo skvělé, když po loňských volbách konečně zmizeli z hlavní politiky
komunisti a sociální demokracie. Proč jsem se radoval? Tyto strany vždy sbírali voliče uplácením
penězi, které hodlaly rozdávat z veřejných rozpočtů hlava nehlava i přes údiv pracovníků sociálních úřadů, kteří při pohledu na tyto v uvozovkách slabé a tedy potřebou se dokola zabezpečovat sociálními příspěvky všeho druhu, dostávali od státu finanční podporu, o které si
pracovníci těchto úřadů mohou nechat zdát. Tak se zaťatými zuby snášejí posměšky, vyhrožování
a studem ze sebe samých vyplácejí částky lidem, který celý život věnují nicnedělání a cizopasnictví.
Bylo by obrovskou chybou nynější středo pravicové vlády dát jakoukoliv šanci těmto stranám s jejich populistickým programem se vrátit. A stačí k tomu pouze jedno jediné. Sociální politika
odpovědného státu za své občany. Pokud se bude beze změny pomalu a jistě spět k novým sazbám za energie, spadne do chudoby více než 30 % domácností během nadcházejícího roku, či dokonce střední třída, která může ještě dotovat svůj běžný život z našetřených peněz. Tyto domácnosti prodělají ostudný prohlubující se život na dluh.
Stát jako vlastník největších elektráren, by měl , chci říct musí, prodávat zdroje nám, čili vlastníkům, každému, co mu náleží, za výrobní, či do dnešních dní prodávanou cenu.
Tak by každý vlastník konečně pochopil jaký podíl je jeho.
Chceme konečně svůj podíl. Jo a za cenu, kdy ročně přináší miliardy do rozpočtu, ale my nejsme chamtivci.
Ať si stát vezme co vždycky každý rok. Zbytek je náš. Je to tak těžký ?
Martin Šorejs
korektura : Martin Vlček
.....................................................................................................................................
V šedesátých letech 19. století fascinovaly malého Ignáta Herrmanna, pozdějšího novináře a spisovatele, dvoukolové vozíky s železným kotlem, z jejichž ventilu se kouřilo. Rozvážely po Praze po předem ohlášené trase polévku zvanou rumfordská.
Ta vstoupila do dějin jako jídlo chudých. Budoucí literát popisoval tuhle krmi jako směs z „brambor, krup, hrachu, pšeničného chleba, vína a octa, taky ale z krve a vyvářky z kostí“. Čekávali na ni lační nebožáci bez práce z metropole, ale často i vandráci z okolí a lajdáci, „práce se štítící“.
zdroj o polévce- Novinky.cz
