Nakladatelství specializované na francouzskou literaturu z druhé světové války.
03/02/2025
Malá ukázka z připravované knihy:
Von Scholz si je dobře vědom toho, že Sověti na předmostí v Dněpropetrovsku tvrdě zaútočí. To bude pro jeho dobrovolníky první opravdová zkouška. Pro Němce, Dány, Nory, Švédy a Finy nyní začíná „skutečná“ válka, ta, ve které dělostřelectvo dlouhé hodiny drtí jejich pozice a rozorává je jako gigantický pluh. Každé ráno přijde útok a každou noc obavy. Před muži z pluku Nordland se rozkládá obří východní oblast k dobytí a za nimi plyne tok, který jim znemožňuje jakýkoli ústup.
Znenadání se ozve chvíli po úsvitu rytmický a divoký křik. Je to poprvé, co tento pokřik slyší: „Urááá! Urááá!“
Řev zní celou z nočního spánku vytrženou krajinou. Není čas na snění. Křik se přibližuje a v kukuřičných polích je patrný pohyb. Tady jsou! Všechny německé zbraně spustí palbu ve stejný okamžik. Dobře umístěné kulomety polykají pás za pásem. Muži běžící proti jejich hlavním se hroutí. Jejich kamarádi začínají ustupovat a za nohy s sebou táhnou i raněné. Mrtvoly zůstanou ležet tam, kde padly. Ještě je slyšet křik z neviditelných sovětských zákopů. A už se hlásí o slovo artilerie. Opět se rozpoutá peklo plné výbuchů. Po nějaké době se děla odmlčí a opět nastupuje pěchota. Kulomety nový útok zase zastaví. Vše se zdá být jednoduché. A krvavé! Po celý den bude dělostřelectvo přeorávat pozice pěchoty z Wehrmachtu a pluku Nordland.
„Kdybychom jen mohli umlčet ta prokletá děla!“ nadávají důstojníci SS. Ale německé dělostřelectvo zůstává na druhém břehu Dněpru a nemůže nijak účinně zasáhnout.
Takže všichni musejí čekat, vše přetrpět a krvácet. S příchodem noci směřují muži pod palbou do týlu pro zásoby a zejména pro munici. Po příšerném denním vedru je konečně snesitelně. Se soumrakem přišel i svěží vítr. Germánští dobrovolníci využijí tmy ke konstrukci přístřešků z kulatiny a hlíny. Po celé frontě se rozléhá zvuk krumpáčů a lopat. Občas někde dopadne granát. I ten vypálený naslepo může být stejně nebezpečný jako mířený.
„Nosítka!“
Jeden muž je zasažen. Rotní ošetřovatel se k němu pod palbou blíží. Jako by se jemu i s chlebníkem plným obvazů vyhýbaly střepiny. Táhne s sebou i nosítka a volá na v blízkosti se nacházejícího spojaře: „Pojď mi pomoct!“
Oba dva se tak plazí k první linii. Raněným je jeden z velitelů čet průzkumné roty, Untersturmführer Caub. Jeho muži ho odnesli do úkrytu za rozbitou zeď. Už je na nosítkách. Sténá.
„Střepina v břiše,“ konstatuje ošetřovatel.
Přiloží k ráně obvazy a ty se rychle barví krví. V blízkém okolí stále dopadají granáty. Oba muži nesou nosítka zpět. Snaží se utíkat se zaťatými zuby a ohnutými zády. Na obvazišti hledí lékař na široce otevřenou ránu.
Rotní lapiduch a spojař odcházejí a prohodí směrem k umírajícímu: „Držte se, Untersturmführere.“
Ten už nevnímá. Poté, co pohlédne na všechny kolemstojící, poručík zavře oči. Je konec. Granáty dál dopadají a explodují. Celá fronta se otřásá. Během nekonečného týdne budou esesmani z pluku Nordland žít v kráterech po granátech a špinavých zákopech na severním břehu Dněpru. Zásobování se k nim dostává, jen když to je možné. Řídkou polévku dopravují hlídky, které se plazí se čtyřicetilitrovými várnicemi přehradnou dělostřeleckou palbou. K této misi jsou vybráni většinou řidiči, kteří každou noc bez velkého nadšení opouštějí své skrýše vedle vozidel skrytých v ruinách podél řeky. Muži se již šest dnů nemyli ani neholili. V roztrhaných a zabahněných uniformách připomínají spíše odrbané žebráky. Jednotka již nemá hrdé vzezření jako v dobách výcviku. Ale pluk Nordland vedený Standartenführerem von Scholzem neustoupil ani o jediný metr. Dánové, Norové, Švédové a Finové jsou nyní považováni za stejně dobré vojáky jako jejich němečtí kolegové. Jednotka se boji ještě více stmelila. A její velitel začíná být známý pod přezdívkou Alte Fritz… Germánští dobrovolníci mu již jinak než Starý Fritz neřeknou, a to až do jeho smrti u Narvy 28. července 1944, kdy bude velet divizi, která zdědí jméno i tradice starého pluku Nordland. Dne 7. září 1941 překročí Dněpr i zbytek divize Wiking a přidá se tak k pluku Nordland a k jednotkám Wehrmachtu. Je třeba dvou tmavých nocí, aby se všechny jednotky dostaly na severní břeh. Všichni jsou nyní pohromadě, od velitele po posledního střelce.
