Folklorní vysílání na Radiu Proglas

04/02/2025

S hlubokým zármutkem oznamujeme, že 1. února 2025 odešel do muzikantského nebe zpěvák, muzikant a zakladatel Konrádyho dudácké muziky Antonín Konrády. Zesnul tiše ve věku 93 let.
Čest jeho památce!
,,Je mi to moc líto. Antonína Konrádyho jsem znal dlouhá léta. Měl jsem tu čest celé oficiální setkání hostů během posledních Chodských slavností zaměřit na jeho osobnost. Nejen na tuto událost nikdy nezapomenu. Antonín Konrády bude Domažlicích, Chodsku i celé naší vlasti chybět. Upřímnou soustrast celé rodině,'' uvedl starosta Domažlic Stanislav Antoš.

15/01/2025

Folklorní okénko - Vzpomínka na Bohumila Smejkala
středa 29.ledna od 16 hodin

Zavzpomínejte s námi na skvělého muzikanta, který žil hudbou až do posledního dechu.

Před 90 lety se narodil houslista, dirigent a profesor Bohumil Smejkal.🎻 20 let působil jako primárius brněnského Janáčkova kvarteta a nahrál více než sto lidových písní.🎵🎶

➡️ Na JAMU, kde sám vystudoval obor hry na housle, dlouho vyučoval. Později se také stal děkanem její Hudební fakulty.

➡️ Smejkal patřil mezi význačné tváře Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů. Právě s nimi nahrával a upravoval lidové písně, stal se uměleckým vedoucím. Mnohokrát také zastal roli primáše s různými cimbálovými muzikami.

➡️ S Janáčkovým kvartetem účinkoval v 26 zemích světa. Vystupoval na festivalech jako Pražské jaro, Bratislavské hudební slavnosti nebo Moravský podzim.

➡️ Kromě hry na housle se už od svých studií věnoval komorní hře a dirigoval například ve Státní filharmonii Brno.

➡️ Získal čestné uznání za umístění ve finále hudebních soutěží v Budapešti a Utrechtu v 60. letech.

Bohumil Smejkal zemřel 24. března 2009 ve svých 74 letech.

15/01/2025

Folklorní okénko: Vzpomínka na Dušana Holého
2. ledna letošního roku zemřel emeritní profesor etnomuzikologie, vědec, sběratel písní, tanečník, ale především jedinečný zpěvák Dušan Holý. Byl autorem mnoha rozhlasových i televizních pořadů, odborným poradcem i editorem, autorem řady odborných knih a publikací, dramaturgem pořadů na folklorních slavnostech a festivalech. Za jedenadevadesát let svého života stihnul vychovat několik generací hudebních vědců a etnologů a ovlivnit celou řadu horňáckých zpěváků a muzikantů. Hudební vzpomínku Heleny Bretfeldové si nalaďte ve Folklorním okénku ve středu 15. ledna v 16 hodin.

Etnomuzikolog, sběratel lidových písní, rozhlasový i televizní scénárista, skvělý tanečník verbuňku i horňácké sedlácké, vyhledávaný autor hudebních pořadů a především (oprávněně) nejrespektovanější zpěvák celého horňáckého regionu, nadaný jedinečnou barvou hlasu, zpěváckou dispozicí i šíří repertoáru. Mladší bratr Lubomíra Holého (1930−2011); i v jeho případě fungovala rodinná predestinace – dokonce natolik, že se mu lidová hudba stala nejen celoživotním koníčkem, ale též zaměstnáním (vystudoval národopis a hudební vědu na Masarykově univerzitě v Brně, byl profesorem na katedře evropské etnologie).

Spolu s bratrem Lubomírem si zazpíval v Plickově filmu Věčná píseň; jeho tehdejší dětský sopránek přemutoval do jemného barevného tenoru. Po maturitě na strážnickém gymnáziu odešel za bratrem do Brna; ještě za studií oba bratři Holí spolu s jejich druhým bratrancem Martinem Hrbáčem spolupracovali s muzikou Medika Antonína Jančíka, Dušan se podílel na formování dramaturgie BROLNu, s nímž příležitostně spolupracoval až do nového tisíciletí (natočil několik set rozhlasových nahrávek). Od dětství zpíval s muzikou Jožky Kubíka, kterého uctil coby scénárista filmu Majstr (1974, režie R. Adler) a zachytil jako neopakovatelnou horňáckou legendu v knize Mudrosloví primáše Jožky Kubíka (Praha 1984). Trvale spolupracoval s HCM Martina Hrbáče, ale často hostoval s celou řadou horňáckých muzik (kupř. s HCM Mirka Minkse, HM Petra Mičky, Musicou Folkloricou atd.). Je dramaturgem a autorem průvodního slova k řadě zásadních nahrávek horňácké lidové hudby; aktivně se spolupodílel na činnosti hudebního vydavatelství Aton svého syna Martina Holého. Výraznou stopu zanechal na vzpomínkovém albu na svého otce Zpěvákovo rozjímání (CD Aton, 2000), společně s bratrem dominuje nahrávce Žijí v písni (CD Aton, 1999); vyšla mu dvě eponymní alba – Dušan Holý 70 − Putování s hudci (Aton, 2002) a Zpívá Dušan Holý (Radioservis, 2003).

V naší hudební vzpomínce si připomeneme Dušana jako jedinečného interpreta horňáckých balad, a to jak v doprovodu Horňácké cimbálové muziky Martina Hrbáče, tak pouze za doprovodu cimbálu s třemi výtečnými cimbalisty - Jurou Petrů, Jaromírem Nečasem a Janem Rokytou. Dokladem celoživotního přátelství s hudebním redaktorem Janem Rokytou je i několik historických nahrávek s ostravským Technikem, hudebním tělesem Českého rozhlasu Ostrava, které si vyslechneme vzápětí. Jeho fascinaci romskými muzikanty z Horňácka doložíme i ukázkami písní, které u nich sebral, upravil a osobně v romštině zazpíval.

09/01/2025

06/01/2025

Krásná vzpomínka ... :-(

18/12/2024

18/12/2024

Folklorní okénko - Výlet na Slovensko 7: Liptov
Radio Proglas, středa 18. prosince od 16:00
Další z hudebních výletů na Slovensko nás zavede do regionu Liptov; zabírá území Liptovské kotliny obklopené Západními a Nízkými Tatrami a Velkou Fatrou. Dělí se na tři poměrně samostatné folklorní regiony: Horní Liptov, Střední Liptov a Dolní Liptov. Z reprezentativního CD Liptov-panoráma ludovej hudobnej kultury sestaveného z historických nahrávek Slovenského rozhlasu ukázky vybrala Helena Bretfeldová. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 18. prosince v 16 hodin.

17/12/2024

Slovácký krúžek Brno vás zve na vánoční Besedu u cimbálu. Koná se ve středu 18.prosince od 19 hodin v Kulturním středisku Omega na Musilce v Brně-Husovicích. Členové Krúžku, cimbálová muzika a mužský sbor předvedou pásmo Vánočního koledování. Přijďte příjemně strávit adventní večer a naladit se na nadcházející dny sváteční.

12/12/2024

Zajímavá adventní tradice z Ratíškovic:

04/12/2024

Folklorní okénko - Výlet na Slovensko 6: Spiš
Radio Proglas, středa 4.prosince, 16:00
V dalším okénku se již pošesté vypravíme na hudební Výlet za lidovou písní na Slovensko. Tentokrát opět zamíříme na východ, do oblasti pod Tatrami a na dohled od Kráĺovej holi – ke Spišské Nové Vsi, k Levoči, Popradu, ke Spišské Maguře, na Pieniny … to všechno je historické území Spišské župy, kdysi dávno řízené ze Spišského hradu, největší stavby svého druhu ve střední Evropě. Hudbu z regionu Spiš pro vás vybrala Helena Bretfeldová. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 4. prosince v 16 hodin.

V dalším pokračování našeho "výletu" za slovenskou lidovou hudbou zůstaneme na východním Slovensku - v sousedství Šariše se nachází Spiš, region zahrnující východní část Vysokých Tater a pohoří Spišskou Maguru, rozprostírající se od Levoči přes Spišskou Novou Ves údolími řek Hornádu, Popradu a Hnilca. Ve středověku byl jejím středobodem Spišský hrad, sídlem župy město Levoča. Pro vývoj folkloru na Spiši byla důležitá valašská kolonizace v 15.a 16.století, kdy území dosídlili goralé a Rusíni (Lemkové). K výrazným muzikám regionu patří Ĺudová hudba Ondreja Kandráča (Kandráčovci), Podtatranec, Čačinare a Kollárovci. Hudbu z této oblasti samozřejmě najdeme i v repertoáru Orchestru ĺudových nástrojov (OLUN) Slovenského rozhlasu.

26/11/2024

Rádi zveme:

26/11/2024

Folklorní okénko - Výlet na Slovensko: Ĺudová hudba Stana Baláža
Radio Proglas, středa 27. listopadu 2024, 16 hodin
Ĺudová hudba Stana Baláža vznikla v roce 2008 v obci Raslavice u Bardejova oblasti Horní Šariš. Skupina v současnosti patří k naprosté špičce lidových muzik východního Slovenska a má na svém kontě čtyři profilová alba a řadu dalších s nejznámějšími sólisty Šariše, Spiše, Zemplína a Abova. Malý hudební profil kapely sestavila Helena Bretfeldová. Poslechněte si Folklorní okénko ve středu 27. listopadu od 16 hodin.

20/11/2024

Folklorní okénko: Antonín Bařinka - 85 let
středa 20.listopadu v 16 hodin, poté Audioarchiv
Hudebník a pedagog Antonín Bařinka (*25. 11. 1939 ve Valašských Kloboukách) je neodmyslitelně spjat s lidovou hudbou v rodném kraji. Působil jako učitel na základní škole, učitel a ředitel na Lidových školách umění ve Val. Kloboukách a ve Zlíně.V letech 1965-1972 vedl ve Val. Kloboukách vlastní cimbálovou muziku, v r. 1967 se stal členem a v letech 1972-1976 uměleckým vedoucím a primášem cimbálové muziky souboru Vsacan. V r. 1976 založil ve Zlíně cimbálovou muziku, která o rok později začala spolupracovat s valašským souborem Kašava. Působil v ní jako primáš a umělecký vedoucí. Pro obě muziky upravil desítky lidových písní. K rozhovoru o této výjimečné osobnosti si hudební redaktorka Helena Bretfeldová pozvala jeho následovníka Petra Krále, dlouholetého primáše a zpěváka Kašavy. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 20.listopadu v 16 hodin (později najdete v Audioarchivu).