23/07/2024
🥊 Z našich dějin bojových sportů: Gaži Box Brno
▶️ Olympijská mediale Brnu tenkrát nestačila. “Žádný cikánský prezident tady nebude dělat frajera…” znělo z řad vedení města.
🥊 V tomto čísle Romano hangos věnovaném bojovým sportům bychom vám, vážení čtenáři, rádi připomněli i jednu boxerskou legendu – hvězdný klub Gaži Box Brno. Boxerský oddíl, který vznikl v roce 1997, vychoval celou plejádu úspěšných boxerů, mnohonásobných mistrů republiky, Evropy a olympioniků. Přestože dnes nemá Gaži Box v Brně už žádné zázemí, stále je opředen mystériem příběhů o svém zázračném období úspěchů a o svém náhlém pádu. Abychom zjistili, kam se poděla brněnská hvězda, kde je dnes Gaži Box Brno, ptali jsme se přímo otců zakladatelů oddílu, Ladislava Gažiho, jeho tajemníka Romana Kaspara a jednoho z prvních členů klubu, emeritního senátora Parlamentu České republiky Jaroslava Doubravy.
R.H.: Ladislave, při prohledávání archivů Romano hangos jsem narazil na článek našeho redaktora Gejzy Horvátha z roku 2007 o klubu Gaži Box Brno, který nesl název Úspěchy boxerů nejsou zadarmo, a ten ve mně vyvolal neodolatelnou touhu najít vás a zjistit, co se stalo s vaším klubem a proč už dnes neexistuje.
L.G.: Rád bych vše hned uvedl na pravou míru, klub Gaži Box Brno stále existuje, jenom už nemá zázemí v České republice. Museli jsme naši působnost přenést do poměrně nedaleké Budapešti. Tam máme tělocvičnu a několik fenomenálních trenérů, kteří tam cvičí s dětmi a dorostem nejen z řad romské menšiny. Proč se tak stalo, je velmi závažná věc a my, jak tady jsme, vám vše rádi vysvětlíme.
R.K.: Atmosféra na české boxerské scéně devadesátých let se nesla v duchu strachu z mezinárodních utkání. A boxeři z našeho klubu pomohli z tohoto začarovaného kruhu českým boxerům vystoupit a zvítězit na mnoha důležitých platformách, včetně té nejvyšší platformy amatérského sportu - na olympiádě. Pomohli jsme tak České republice čekající čtyřicet let na boxerskou medaili a proslavili město Brno, které se začalo skloňovat jako místo, kde se odchovávají skvělí boxeři. Takoví jako obrovský talent Ivan Dunka, olympijský vítěz Ruda Kraj, mistr Evropy a světa v kickboxu Vasil Bilák, mistři Pavel Duda a Pavol Polakovič. Těch jmén bylo a stále ještě je hodně a úspěchů, jak víte, celá velká řada.
L.G. Za největší úspěch nejen našeho klubu, ale i města Brna, v té době lze považovat fakt, že po čtyřiceti letech čekání, od zlatého úspěchu Bohumila Němečka na olympiádě v Římě, jsme přivezli stříbrnou medaili ze Sydney do Brna právě my. Vytvořili jsme pro Rudu Kraje takové podmínky, ve kterých se talent tohoto vynikajícího sportovce mohl plně rozvinout.
R.H.: Karel Holomek psal o klubu Gaži Box Brno jako o výjimečném místě, ve kterém mladí lidé mohli najít smysl svých životů. Co tím myslel?
R.K.: Gaži Box Brno byl bezpochyb ve své době výjimečný a prestižní klub, který pomáhal romské mládeži věnovat čas smysluplným věcem jako je box a škola. Rodičům jsme pomáhali najít si lepší práci. Bylo to tenkrát s pověřením předsedy Společenství Romů na Moravě Karla Holomka. S ním jsme podepsali smlouvu a společně dosahovali velkých úspěchů na tomto poli. Nebojím se říct, že jsme zachránili desítky brněnských puberťáků před pádem na společenské dno. Jejich rodičům jsme pomáhali upřednostňovat práci a být zodpovědnými k sobě a ke svým rodinám. Speciálně dětem se věnoval náš výborný trenér Josef Bajer.
L.G: Náš klub byl hvězdou na mezinárodní boxerské scéně. My jsme se nevraceli ze žádné mezinárodní soutěže, ať už z mistrovství Evropy, světa nebo olympiády, bez medailí. Byli jsme chloubou Česka z jihomoravské metropole, a to jsme chtěli vždy ukázat i našemu městu, městu Brnu. Na důkaz toho jsme přinesli pět našich medailí na Magistrát města Brna jako dar do archivu. Ale k nám se zachovali s pohrdáním a jeden z nejvyšších představitelů tehdejší městské reprezentace nás nakonec zničil.
R.H.: Co se vlastně stalo? Novinové články z roku 2010 poukazují na to, že jste se vy, Ladislave, dostal do sporu s regionálním politikem Milanem Venclíkem kvůli prodeji nemovitosti v Březině - Lhotce. To má nějakou souvislost s rozpadem brněnského klubu Gaži Box Brno?
L.G.: Ano, to s tím má přímou souvislost. Okolnosti a podrobnosti této věci se můžete dočíst v dobových článcích dostupných na internetu. Stačí do vyhledávače zadat “Gaži Box Brno”. Já mám svoji minulost, svoje peníze jsem vydělával v Moskvě. Už tento fakt nemusí vyvolávat v mnoha lidech sympatie. Ale byla to dobrá práce za dobré peníze. Zprostředkovával jsem obchody mezi Ruskem a západními státy a měl jsem se dobře. Díky tomu jsem si mohl plnit svůj sen - mít vlastní boxerský klub. Tak vznikl Gaži Box Brno a tak se rozvinula i jeho legendární dráha, která přivedla za moje osobní peníze, bez účasti státu, bez účasti města, bez účasti evropských dotací, celou plejádu super úspěšných boxerů a přinesla i celosvětovou slávu a prestiž v boxerském světě našemu milovanému městu Brnu.
🤔 R.H.: A co se tedy stalo?
L.G: Byl jsem nemocný a oslabený hospitalizací, nemohl jsem delší dobu pracovat, a tak jsem se rozhodl, že prodám svoji nádhernou usedlost v malebné krajině. Nevěděl jsem, že na druhé straně smlouvy se skrývá podvodník a darebák Milan Venclík, který mě “podělal” o pět a půl milionu korun při koupi mé nemovitosti, která má dnes na trhu astronomickou hodnotu.
R.H.: Pane Doubravo, co vy byste mohl o klubu Gaži Box Brno říct? Proč jste dnes s námi?
J.D.: Víte, já jsem známý i ostrou kritikou chování cikánů, těch, kteří práci považují za nejtrašnější způsob obživy, a velmi si vážím těch, kteří se tak nechovají. Takové jsem našel právě v lidech kolem klubu. Proto jsem s nimi začal spolupracovat a protože se ani v této době nezměnili, spolupracuji s nimi dodnes. Nesmírně si jejich práce vážím a je mi velmi líto, že svou práci musí dělat mimo naši republiku. My bychom je potřebovali tady, u nás.
R.H.: Jakou společenskou roli podle vás klub ve své době plnil? A proč se mu nedostalo adekvátního společenského uznání?
J.D.: Obrovskou! Víte, problem této komunity je v tom, že když někdo dosáhne na vzdělání nebo na jakékoli vyšší postavení, vyčleňuje se z komunity a nechce s ní mít nic společného, jako by se styděl, že z ní vyšel. Společnost by ale potřebovala, aby tito lidé v komunitě zůstávali a svým vzorem a zkušenostmi strhli i ostatní na svou cestu. Lidé kolem pana Gažiho si to uvědomili a rozvinuli skvělou práci. Soustředili k sobě veliké množství mládeže, dali jim cíl a k němu je vedli. Nebyla to jen ta sportovní činnost. Zejména poté, když se panu Gažimu podařilo získat dům. Pomáhali tam dětem i s učením, připravovali různé besedy, sám jsem tam jako senátor byl často pozván k besedám, a nejen já. Víte, obrovské na tom bylo, že se těm dětem dostalo informací, že viděly, že se o ně stará někdo, kdo jim dokáže ukazovat cestu z té mnohdy mizerie, ve které žijí. Ukázat jim a dostat je z ulic k činnosti, která má smysl. V tom vidím obrovskou zásluhu lidí kolem klubu, proto považuji i tak trochu za čest, že s nimi mohu spolupracovat.
R.H.: Jakým způsobem byl klub financován a co způsobilo podle vás jeho rozpad a přesun základny do Maďarska?
J.D.: Přiznám se, že o tom toho moc nevím. Co vím, že pan Gaži používal své prostředky a když neměl, sháněl peníze na činnost, kde mohl, na všech možných i nemožných místech. Já sám jsem “půjčil” několik set tisíc korun, stejně tak i můj vážený kolega Rostislav Harazin. A co bylo za přesunem činnosti do Maďarska? Očividně lepší podmínky pro činnost. Víte, nemohu pochopit, proč si vedení města Brno takový klub, řekl bych, nehýčkalo, proč nedokázalo pochopit tu velmi záslužnou činnost mezi cikánskou, nebo chcete-li, romskou mládeží! Vždyť to byly desítky mladých cikánů, které přiváděl z ulice k činnosti, ale také vychovával k tomu, že chodit na úřad, natahovat ruce pro sociální dávky místo práce, není to, oč mají stát.
R.H.: Jakou roli v zániku úspěšného boxerského klubu Gaži Box Brno sehrál tehdejší náměstek hejtmana, regionální politik Milan Venclík?
J.D.: Z činnosti tohoto člověka se slušnému člověku nutně musí zvedat žaludek. Když jsem se při jedné návštěvě podivoval, proč nejsme ve mně známém domě, informovali mě kolegové o tom, že tomuto člověku se zalíbila představa, že dům pro sebe získá a opravdu se mu podařilo nějakým podvodným způsobem pana Gažiho o dům připravit. Tím klub ztratil to úžasné zázemí, které měl. Děti se neměly kde scházet a pokračovat v té mimo sportovní činnosti, o které jsem nabyl dojmu, že pro ně byla možná důležitější než ta sportovní. Zcizení domu bylo smrtelnou ranou pro Gažiho i pro klub. Viděl jsem i celou řadu dokladů, že se o podvodné, tedy trestné, jednání jednalo. Z materiálů, které jsem viděl, nemám nejmenší důvod o pravdivosti pochybovat. Je to ukázkové zneužití pravomocí veřejného činitele a jako takové by mělo být tvrdě trestáno. A to nemluvím o morálním aspektu. Jenže morální pohled je to, co se v poslední době moc nenosí. Bohužel.
Rozhovor vedl Sabir Agalarov
Foto: archiv
Rozhovor vyšel v Romano hangos 8-9
