MOPED

16/06/2024

Již po patnácté se konala v Ostravě Muzejní noc. Vybrat si z bohatého programu napříč městem ten svůj, navíc pokud u všech zúčastněných začíná kulturní program v 17 hodin, je otázkou osobních priorit. S ohledem na průmyslové dědictví a pozvané přátele z MGW Zabrze jsme se vydali na představení MUSEum+, které vznikne v DOV konverzí vysokých pecí č. 4 a č. 6. Věříme, že nezůstane pouze u vize a přeměnu z vizualizací „na plotě“ uvidíme in situ.

Pokud si přejete zjistit o projektu více informací, můžete navštívit: https://www.museum-plus.cz, případně si poslechnout rozhovor s Ing. arch. Naděždou Goryczkovou a Ing. Janem Světlíkem zde: https://youtu.be/jjPIJ8DnXeo.

Jsem rád, že jsem měl doprovod z Muzea Górnictwa Węglowego w Zabrzu, v DOV se jim líbilo a dohodli jsme se na pokračování spolupráce v rámci prezentace MGW Zabrze na Facebook profilu MOPED, kde vás seznámím s jejich pohledem na hornické industriální dědictví.

Za studenty MOPED – Petr Maďa
Foto: Autor

13/05/2024

Vážení a milí, dovolte mi, abych vám představil formou PR videa natočeného pro OU, pilíře redakční rady MOPED – Katku a Aničku.

Můžu potvrdit, že vše je tak, jak mé kolegyně prezentují, a snad pouze doplním, že mi mé studium Dějin umění změnilo nejen pohled na historii, památky a památkovou péči, ale také celý život v kladném slova smyslu.

Co se týče časové prodlevy v příspěvcích na fB profilu, je to zapříčiněno jednak nedostatkem času během posledního semestru magisterského studia, ale také intenzivní přípravou na státnice a dokončováním diplomek.

Držme tedy všem studentům palce, ať se jim daří při výběru státnicových otázek a úspěšně zvládnou obhajobu svých diplomových prací.

Za redakční radu MOPED – Petr Maďa

https://ff.osu.cz/kdu/Katedra dějin umění vzdělává studenty v oblasti dějin umění, kulturních dějin a historie a ochrany průmyslového dědictví. Vědecká činno...

01/01/2024

21/12/2023

Vyjádření děkana k tragickým událostem na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy:

Jsem hluboce otřesen dnešními událostmi na pražské filozofické fakultě. Marně hledám slova. Zdá se mi, že v takových chvílích jsou slova vlastně zbytečná. Kolegyním, kolegům, studentkám i studentům z pražské filozofické fakulty přeji sílu k překonání temnoty, která zahalila nejen je, ale nás všechny. Pozůstalým chci vyjádřit upřímnou soustrast. Nedokáži si představit bolest, kterou zažíváte.

Myslíme na vás!

Robert Antonín
děkan FF OU

21/12/2023

📣 "SOUTĚŽ byla vyhodnocena příspěvkem a sdělením profesora Aleše Zářického: „VŠICHNI MÁTE PRAVDU.“ S ohledem na Vánoce a vtipné komentáře jsme pexeso s názvem „HORNICKÁ OSTRAVA“ připravili pro všechny komentující. Prosíme účastníky soutěže o zprávu s návrhem na způsob předání pexesa. Pexeso je nastříhané, krabičky jsou slepené... Musíme se přiznat (Kristýna a Petr), že jsme kvůli absenci manuálu zvládli výrobu krabičky až na třetí pokus 🤗

Největší radost máme z toho, že jste všichni poznali vysokou pec v areálu DOV, kde pohled do jejích útrob je součástí prohlídkového okruhu.

Hezké svátky Vám přeje tým studentů MOPED 🎄
Foto: Petr Maďa

19/12/2023

Dnes slaví své 55. výročí důl ČSM ve Stonavě ⚒

Přesně před 55 lety, tedy 19. prosince 1968 byl vytěžen první vůz uhlí z dolu ČSM. Samotná výstavba byla zahájena již v září 1958 a v říjnu se začaly hloubit jámy. Jak vzpomínají pamětníci, budování celého díla provázely problémy s metanem a množstvím vody. Přesto byl důl během deseti let dokončen, vybudovány dva závody – Sever a Jih, kde se za těchto 55 let vytěženo 122 milionů tun uhlí.

Přejeme dolu ČSM mnoho bezpečně natěžených tun uhlí!
Zdař Bůh! ⚒

Autorka: Anna Leuchterová
Fotografie: archiv autorky, Facebook OKD (historická fotografie)
Zdroje:
Český rozhlas: https://ostrava.rozhlas.cz/obrazem-jak-se-pred-vice-nez-pul-stoletim-stavel-dul-csm-na-karvinsku-9082439
Zdař http://xn--bh-sua.cz/ https://www.zdarbuh.cz/reviry/okd/dul-csm-ve-stonave/

18/12/2023

Děkujeme společnosti Vítkovice a.s. za pozvání na konferenci k příležitosti oslav 195. výročí založení podniku, která se uskutečnila 7. 12. 2023 v multifunkční aule Gong. Zazněly příspěvky o minulosti, současnosti i budoucnosti DOV a využili jsme také možnosti prohlédnout si výstavu v Galerii Gong.

Tým studentů MOPED
Foto: Petr Maďa

15/12/2023

Ostrava proměňuje své průmyslové panorama – v uplynulých dnech z krajiny ubyla jedna z chladících věží Třebovické elektrárny.

Celá elektrárna byla dokončena v roce 1939 za spolupráce Vítkovických železáren a Škodových závodů. Jednalo se tehdy o největší a nejmodernější parní elektrárnu v Československu s parními turbínami pro tlak 100 atmosfér.

Krok s dobou se snaží udržet stále, a tak byla v roce 2022 instalována účinnější turbína, která pro svůj provoz potřebuje méně chladící vody, čímž jedna ze tří věží ztratila svou funkci.

Demolovaná chladící věž pochází z roku 1953, má výšku 60 metrů a průměr 40 metrů. Zajímavý je i způsob demolice – z bezpečnostních důvodů se věž bourá postupně strojem zavěšeným na jeřábu, neboť při odstřelu by mohly být poškozeny funkční části elektrárny a blízký horkovod.

Text a fotografie: Anna Leuchterová
Zdroje:
ŠRENK, Vladislav et al. Moravská Ostrava. Moravská Ostrava: Lidová knihtiskárna v Moravské Ostravě, 1937, s. 139. Dostupné z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:6cfe3ffa-7f7a-4e5a-a7b1-6f7530154b1f
Moravskoslezský deník: https://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/demolice-chladici-vez-elektrarna-trebovice-veolia-ostrava-202311.html

08/12/2023

📣 Máme zde opět SOUTĚŽ...co si myslíte, že je zachyceno na prvních třech fotografiích, případně o jaký technologický celek průmyslového dědictví se jedná? Do slosování budou zahrnuté všechny odpovědí – správné i vtipné. Hrajeme o pexeso „HORNICKÁ OSTRAVA“ a to není všechno...redakční rada MOPED zmíněné pexeso nejenom nastříhá, ale slepí i přiložený úložní box a uhradí poštovné. Slosování proběhne před Vánoci 20. 12. ve středu, ať si pexesa užijete ještě letos 🎄

Text a foto: Petr Maďa

06/12/2023

Terminologické okénko.... Restaurátor
V jednom z našich předchozích terminologických okének jsme Vás seznámili s prací památkáře. Chráněné objekty ale potřebují pozornost i dalších profesí. Jednou z nich je RESTAURÁTOR.

Náplní jeho práce je opravování a záchrana uměleckých děl a starožitností. Stejně jako v případě památkářů, tak i zde se setkáváme s různými skupinami restaurátorů - můžeme narazit na ty, kteří se věnují sochám, dřevěným stavbám, olejomalbám, ale také technickému dědictví.

Menší movité památky se restaurují v dílně nebo v ateliéru, ale u větších objektů, které není možné převážet, musí pracovat restaurátor přímo na místě. Proto se můžete například v některých kostelích setkat s tím, že na lešení sedí člověk a štětečkem opravuje nástěnnou malbu.

Stát se restaurátorem není jednoduché. Podle zákona o státní památkové péči, může tuto činnost vykonávat pouze člověk, který získá od Ministerstva kultury licenci. Aby takové oprávnění uchazeč dostal, tak musí studovat obor restaurování na vysoké škole nebo v rámci celoživotního vzdělávání a k tomu absolvovat 2 roky praxe. Na závěr je nutné prokázat, že umí získané znalosti využít.

Text: Kateřina Matějčková
Grafika: Klára Ciesarová

20/11/2023

Zanedlouho začne lyžařská sezóna a mnozí z vás se vydají na vrcholky Hrubého Jeseníku. Během své cesty rozhodně nesmíte vynechat návštěvu Vlastivědné muzeum Jesenicka a jeho expozici Spirála Času Země. Ta představuje geologické formování Jesenicka, které propojuje s hornickou činností, na kterou tato oblast rozhodně není chudá.

Spirála, ve které se návštěvník pohybuje, představuje jednotlivá geologická období spolu s horninami a minerály, které v této době vznikaly, a které v různých obdobích těžil a využíval člověk. Ve vitrínách najdeme polymetalické rudy pocházející z nedalekých Zlatých Hor i třpytivé vyrýžované zlato. Vizuálně působivá je také vitrína, kde jsou vybrané minerály nasvícené UV lampami.

Muzeum najdete ve vodní tvrzi na Zámeckém náměstí v Jeseníku, které je návštěvníkům otevřeno od úterý do neděle vždy od 9:00 do 17:00.

Autorka a fotografie: Anna Leuchterová
Zdroje:
Vlastivědné muzeum Jesenicka: https://www.muzeumjesenik.cz/cz/o-nas/vodni-tvrz-jesenik-r32_14/39-stale-expozice.html

18/11/2023

Minulý týden jsme opět nahlédli do živého provozu, a to rovnou do největšího hutního podniku v České republice.

Řeč je o Třineckých železárnách, které tradici výroby zahájily již v roce 1839, kdy zde proběhl první odpich železa. Díky strategické poloze blízko železnice, která zajišťovala suroviny i odbyt, se vedení hutě v 70. letech 19. století rozhodlo své další provozy soustředit právě sem. Železárny byly neustále zvětšovány a modernizovány a ve 20. letech 20. století patřily k nejmodernějším hutním závodům ve střední Evropě. Přestože Třinecké železárny dosáhly vrcholu produkce v 80. letech, jsou dodnes důležitým prvkem samotného města i celého regionu.

Během naší exkurze jsme navštívili provoz vysoké pece, kde jsme viděli odpich surového železa, kyslíkovou konvertorovou ocelárnu včetně kontilití a závěrem jsme se podívali na válcovnu kolejnic.

Děkujeme Třineckým železárnám, že nám návštěvu umožnily!

Autorka: Anna Leuchterová
Zdroje:
Třinecké železárny: https://www.trz.cz/clanky/8/historie

14/11/2023

Je samozřejmé, že studenti KDU jsou vnímaví ke svému okolí. Navíc pokud studují obor Dějiny umění s přívlastkem Monumentika a publicita průmyslového dědictví a jsou členy redakční rady MOPED musí se s ostatními podělit o své foto úlovky. V mém případě to je funkční parní stroj z počátku 20. století.

Na první pohled „lokomobila“, ale tento exponát není schopen samostatného pohybu, protože byl vyroben a užíván jako mobilní zdroj rotačního pohybu přenášeného řemenem za pomocí horní řemenice. Kola sloužila hlavně k jeho přemísťování. Dnes úžasný zrestaurovaný stroj je vhodný coby funkční dekorace, nebo učební pomůcka. K vidění ve starožitnostech u Sýkorova mostu, kde rovněž získáte více informací...

Text a foto: Petr Maďa

12/11/2023

Tres Xemeneies (La Canadenca) Barcelona

Není to poprvé, co se u nás na stránce MOPED objevila některá z průmyslových staveb nacházejících se mimo území naší republiky. Dnes bude řeč o Španělsku, konkrétně o staré městské elektrárně v Barceloně.

Společnost Sociedad Española de Electricidad vznikla v roce 1881 a usadila se ve čtvrti Poble Sec, kde následně vybudovala elektrárnu. V té době byly městské elektrárny vzácností - ve Španělsku šlo o první stavbu svého druhu (celosvětově byla 7. nejstarší).

Původně měla pouze jeden komín, ale poptávka po elektřině rychle rostla, a proto na začátku 20. století přibyly ještě další dva komíny. Ve stejné době společnost odkoupil kanadský inženýr Frederic Stark Pearson, díky němu získala svůj název La Canadenca.

Stará elektrárna byla demolována v roce 1987. Jedinou zachovanou částí jsou tři cihlové komíny o výšce 72 m. Na uvolněné ploše vznikl nový veřejný prostor Jardins de les Tres Xemeneies, kam byly umístěny části strojního vybavení staré elektrárny.

Text a foto: Kateřina Matějčková
Mapa zdroj: mapy.cz
Zdroje informací: https://www.barcelonaturisme.com/wv3/en/page/4253/.html
https://www.photobiketourbarcelona.com/blog/2019/3/21/three-chimneys-la-canadenca

09/11/2023

Kdyby Vás snad zahltil ruch průmyslových provozů, nezanevřete na průmyslové dědictví.

Do 26. listopadu můžete v klidu a tichu v Ostravské muzeum navštívit rovnou dvě výstavy – Žofínská huť v Moravské Ostravě 1873-1972 a Válcovna trub – 140 let. První z nich mapuje provoz huti, která byla neodmyslitelně propletena s životem Ostravy od jejího spuštění až po demolici. Ukazuje historické fotografie, tisky ale například také kolekci rud, kterou muzeu darovalo ředitelství železáren v roce 1932.

Výstava o válcovně trub vznikla ve spolupráci s Třineckými železárnami. Ukazuje historii podniku, jeho archivní materiály a nabízí také nahlédnutí do provozu z pohodlí muzea.

Dveře jsou návštěvníkovi samozřejmě otevřeny také do stálé expozice a minout byste rozhodně neměli ani výstavu fotografií Viktora Máchy, který vás nechá nahlédnout do hutních provozů po celém světě.

Autorka a fotografie: Anna Leuchterová
Zdroje:
Ostravské muzeum: http://www.ostrmuz.cz/website/mainmenu/stranka-akcien/2023/zofinska-hut/
Ostrava info: https://www.ostravainfo.cz/cz/akce/vystavy/161267-valcovna-trub-140-let.html

30/10/2023

Vážení a milí, naše první soutěž je za námi. Náhoda k tomu přispěla, že se výherkyně Kristýna Lásková a jeden z členů týmu MOPED setkali na konferenci, proto se předání výhry uskutečnilo slavnostně za přítomnosti odborné veřejnosti a akademiků. Do budoucna pro Vás připravujeme další soutěže. Sledujte naši stránku a příště můžete vyhrát i Vy.

Text a foto: Petr Maďa

18/10/2023

S přicházejícím podzimem bychom vám chtěli zprostředkovat ještě jeden návrat za řeckým sluncem a alespoň virtuálně vám ukázat Industrial Gas Musem v Athénách.

Industrial Gas Museum je objekt staré plynárny, kterou se podařilo zachovat jako technickou památku a zároveň najít nové využití pro kulturní centrum. Jedná se pravděpodobně o nejlépe dochovanou městskou plynárnu v rámci Evropy a také jedinou, kde můžeme vidět zachovanou kompletní plynárenskou technologii na svém původním místě.

Její historie začíná v roce 1857, kdy francouzský podnikatel François Théophile Feraldi převzal projekt na osvětlení Atén svítiplynem. Stalo se tak v rámci širšího procesu modernizace evropských měst, která od poloviny 19. století procházela rozsáhlým budováním infrastruktury. O třicet let později se plynárna rozšířila o nové technologie a začala plyn dodávat také do domácností a továren. Teprve v roce 1938 areál převzalo město.

Po druhé světové válce začínají na scénu přicházet nové zdroje energie, primárně elektřina, a spotřeba plynu klesá, až je nakonec v roce 1984 provoz plynárny zastaven. O dva roky později řecké ministerstvo kultury místo prohlásilo za památku a následně začaly obnovy. Již v roce 1999 se v „Technopolis City of Athens“ konala první kulturní událost a prostor se brzy stal oblíbenou památkou.

Autorka: Anna Leuchterová
Fotografie: archiv autorky
Zdroje:
Gasmuseum.gr: https://gasmuseum.gr/en/history-and-collection/

11/10/2023

Seznamte se... Zdeněk Wirth

Se Zdeňkem Wirthem je spojena celá jedna epocha české památkové péče. Zanechal po sobě rozsáhlé odborné dílo a byl také iniciátorem vzniku Státního fotoměřičského ústavu, předchůdce dnešního Národního památkového ústavu.

V prvních letech 20. století v začátcích své vědecké kariéry se zabýval psaním velmi detailních publikací o stavebních památkách českých měst, např. Kladna, Vysokého Mýta nebo Pelhřimova. Zdokumentoval velké množství malých českých městeček a všiml si jistých podobností, které je propojují. Na základě tohoto výzkumu dokázal vědecky popsat typ českého malého města.

Ze všeho poznání za dlouhé roky své práce mu vyplynulo, že hmotné kulturní dědictví je zapotřebí pečlivě studovat a na základě získaných znalostí jej chránit. Vnesl tedy do památkové péče přísný vědecký přístup.

Před první světovou válkou byl vysílán do Vídně k Ústřední komisi pro zajišťování a zachování stavebních památek, kde se seznámil se zásadami Maxe Dvořáka. Zároveň stál v čele Klubu Za starou Prahu. Zúčastnil se obnovy Strahova, Staroměstské radnice, Betlémské kaple, ale i Pražského hradu nebo chrámu sv. Víta.

Po 2. světové válce se stal předsedou Národní kulturní komise a pracoval na vytváření soupisů zabavených objektů, především hradů a zámků.

Text: Kateřina Matějčková
Obrázek: https://cs.wikipedia.org/wiki/Zden%C4%9Bk_Wirth #/media/Soubor:Dr.Zden%C4%9Bk_Wirth.JPG