Časopis re:vize

Časopis re:vize Pohledy na minulost a současnost

»Středověk často platí za věk víry, kdy byl možný náboženský protest, ale nikoli protest proti náboženství. Inkviziční z...
18/12/2024

»Středověk často platí za věk víry, kdy byl možný náboženský protest, ale nikoli protest proti náboženství. Inkviziční záznamy však poodhalují myšlení skeptiků, racionalistů, materialistů, a dokonce ateistů, kteří rozpracovali radikální kritiku náboženství tam, kde učenci přikyvovali nebo mlčeli.»

~ Nevíra ve věku víry ~
Religionista a historik David Zbíral píše v tematickém čísle #4 vědkyně, vědec, společnost o Kritice náboženství ve středověkých inkvizičních záznamech.

re: minor
̌edověk

🖇️: Poslední večeře, výřez z královského žaltáře, 1250–70 © The MET

Středověk často platí za věk víry, kdy byl možný náboženský protest, ale nikoli protest proti náboženství. Inkviziční záznamy však poodhalují myšlení skeptiků, racionalistů, materialistů, a dokonce ateistů, kteří rozpracovali radikální kritiku náboženství tam, kde uč...

☆ 𝒋𝒔𝒎𝒆 𝒐𝒏𝒍𝒊𝒏𝒆 ☆WEB re:vizí je spuštěn ☆Po čem sáhnout v rámci víkendového čtení? Na našem webu naleznete články z prvníh...
14/12/2024

☆ 𝒋𝒔𝒎𝒆 𝒐𝒏𝒍𝒊𝒏𝒆 ☆WEB re:vizí je spuštěn ☆
Po čem sáhnout v rámci víkendového čtení? Na našem webu naleznete články z prvního dvojčísla. Postupně Vám budeme odkrývat také články z čísla #3– #4.

✶ přejeme příjemné čtení ✶

Časopis vychází z humanitně zaměřeného akademického prostředí a je určen širokému intelektuálnímu publiku.

𝗿𝗲: 𝗿𝗼𝘇𝗵𝗼𝘃𝗼𝗿 s historikem 𝗠𝗮𝗿𝘁𝗶𝗻𝗲𝗺 𝗪𝗶𝗵𝗼𝗱𝗼𝘂 je online ☆Odkud se bere zvláštní český postoj k Evropské unii, ale třeba i p...
07/12/2024

𝗿𝗲: 𝗿𝗼𝘇𝗵𝗼𝘃𝗼𝗿 s historikem 𝗠𝗮𝗿𝘁𝗶𝗻𝗲𝗺 𝗪𝗶𝗵𝗼𝗱𝗼𝘂 je online ☆
Odkud se bere zvláštní český postoj k Evropské unii, ale třeba i přístup některých našich politiků k putinovskému Rusku? Je hloupý Honza nesmrtelná figura naší zahraniční politiky?

Historik umění Ivan Foletti si povídal s historikem Martinem Wihodou pro časopis re:vize ☆

∿∿∿∿∿∿∿∿∿∿∿∿∿∿∿∿∿∿∿∿∿∿∿∿∿∿∿∿∿∿∿
Rozhovor vedl: Ivan Foletti
Video: Gajane Achverdjanová

Odkud se bere zvláštní český postoj k Evropské unii, ale třeba i přístup některých našich politiků k putinovskému Rusku? Je hloupý Honza nesmrtelná figura na...

✴︎ Seznamte se s re:vizemi  #𝟯 #𝟰 ✴︎ Tematické  #𝟰 číslo: 🧫 Vědkyně, vědec, společnost 🧫 #3 ◎ 𝓇𝑜𝓏𝒽𝑜𝓋𝑜𝓇 ~ Ivan Foletti s ...
05/11/2024

✴︎ Seznamte se s re:vizemi #𝟯 #𝟰 ✴︎ Tematické #𝟰 číslo: 🧫 Vědkyně, vědec, společnost 🧫

#3
◎ 𝓇𝑜𝓏𝒽𝑜𝓋𝑜𝓇 ~ Ivan Foletti s badatelkou Taline Ter Minassian
◎ Míla Janišová ~ Street art ve městě umění
◎ Jiří Macháček ~ Kde má hranice?
◎ Jan Galeta a Tomáš Valeš ~ Památníky bez paměti?
◎ Adrien Palladino ~ Přistěhovalci v Pantheonu
◎ ᴋᴏᴍɪᴋꜱ ~ Michele Foletti
◎ Karolína Válová ~ Svědkové doby přelomu
◎ Markéta Kulhánková ~ Proklatě slabé místo
◎ Petr Janiš ~ Mostní rozdvojení
◎ Gajane Achverdjanová a Michaela Kovářová ~ Památky jako zbraně
◎ Seraina Renz ~ Cesty ke lvu i karyatidám
◎ Adéla Lisáková ~ Výhledy z vagonu metra

#4
◉ Ivan Foletti ~ Máme věřit vědě?
◉ 𝓇𝑜𝓏𝒽𝑜𝓋𝑜𝓇 s Christianem Michelem
◉ Jan Galeta a Tomáš Valeš ~ Homo scientificus pohledem umělců
◉ Michael Esfeld ~ Věda, scientismus a právní stát
◉ ᴋᴏᴍɪᴋꜱ ~ Jindřich Janíček
◉ Ian Randall ~ Zvrhlé umění a moderní management
◉ 𝓇𝑜𝓏𝒽𝑜𝓋𝑜𝓇 s Julií Dobrovolnou
◉ Ivan Foletti a Margarita Khakhanova ~ Impérium a vědecká integrita
◉ Marie Okáčová ~ Veršové mozaiky z Vergilia
◉ Jana Černocká ~ Čas prolomit bariéry

✴︎ Toužíte po re:vizích? k zakoupení na munishop.muni.cz/revize-g302 ✴︎

»Když jsem na konci roku 2023 poprvé v Národním muzeu ve Varšavě vstoupil do sekce věnované katedrále Faras, byl jsem ...
30/10/2024

»Když jsem na konci roku 2023 poprvé v Národním muzeu ve Varšavě vstoupil do sekce věnované katedrále Faras, byl jsem v šoku. V moderně designované expozici visely desítky maleb stržených v chrámu v dnešním Súdánu. Naprosto neznalý kontextu jsem se nemohl ubránit pocitu, že zažívám něco podobného jako při návštěvě Britského muzea v Londýně, kde se nachází aténský Parthenón, nebo při prohlídce sbírky egyptského umění v Louvru. Tedy že se dívám na výsledky západoevropského drancování památek „těch ostatních“, které se staly normou v průběhu novověku a jsou spojené s evropským pocitem nadřazenosti nad ostatními kulturami, jenž dosáhl jednoho ze svých tragických vrcholů v období kolonialismu devatenáctého století.«

☆ Příběh katedrály ve Farasu, kolonialismus a zjizvené dějiny Polska nastínil v eseji s názvem 𝘕𝘜𝘈𝘕𝘊𝘌 historik umění Ivan Foletti. ☆

re: esej

„Zavazadla z jemné kůže připomínají odjezdy za dobrodružstvím; zapomenuté zamilované dopisy vonící podložkou na psacím...
22/10/2024

„Zavazadla z jemné kůže připomínají odjezdy za dobrodružstvím; zapomenuté zamilované dopisy vonící podložkou na psacím stole, kde zůstaly ležet: to jsou dva symboly, jež oživuje hluboká a trochu divoká
vůně Ruská kůže od Chanel.“ Takto láká reklama na parfém Cuir de Russie, který v roce 1927 (po úspěchu parfému Chanel N°5) uvedli na trh Coco Chanel a bývalý parfumér carského dvora Ernest Beaux.

☆ O obrazech ruské duše v meziválečné Francii, kde mezi lety 1919 a 1939 byli Rusové a Rusky nejčastěji jmenovanou menšinou ve francouzském tisku a stali se hrdiny mnoha románů, píše historička Karolina Foletti v eseji s názvem 𝘖𝘉𝘓𝘖𝘔𝘖𝘝 𝘝 𝘡𝘌𝘔𝘐 𝘋𝘌𝘚𝘊𝘈𝘙𝘛𝘈. ☆

re: východ


Na obrázku: Reklama na parfém Cuir de Russie, 1927. Soukromá sbírka.

»Protože ve východním bloku kultura suplovala politiku. Když nemáte politický pluralismus, pak politika nikoho nezajímá ...
21/10/2024

»Protože ve východním bloku kultura suplovala politiku. Když nemáte politický pluralismus, pak politika nikoho nezajímá a ekonomický život je pod kontrolou plánovaného hospodářství. Jediná sféra, kde zůstává jakási možnost vyjádřit se ke společenským otázkám, je kultura. To platí od devatenáctého století, v době národního obrození kultura politiku zastupovala […] v období komunismu se přechod od kultury k politice stal ještě zřetelnějším. Komunismus chtěl intelektuály ochočit výhodami, anebo je potlačit, avšak v jistém momentu se někteří ochočit nedali a vůle potlačovat už nebyla, represivní systém byl unaven, ideologie chátrala, nevěřil jí už nikdo.»

☆ Rozhovor Ivana Folettiho s politologem a historikem Jacquesem Rupnikem – humanitním vědcem, který působil dva roky jako poradce prezidenta Václava Havla, kde se zamýšlí nad postavením veřejného myslitele v době po roce 1989 a dnes, v nepřehledné době po „konci dějin“ – najdete v tematické časti #2 re:vizí ☆

re: rozhovor
#1989

Na fotce: Jacques Rupnik, Paříž, 2023. (Foto: Margarita Khakhanova)

»S traumaty se roztrhl pytel. „Trauma přebíjí všechno ostatní,“ napsala na konci roku 2021 americká kritička Parul Seh...
15/10/2024

»S traumaty se roztrhl pytel. „Trauma přebíjí všechno ostatní,“ napsala na konci roku 2021 americká kritička Parul Sehgal v eseji The Case against the Trauma Plot (Teze proti traumatickým zápletkám). Každá literární postava, každý filmový hrdina, všichni obyvatelé dnešní populární kultury si nesou svá traumata. Ta vysvětlují jejich chování a staví je před úkol překonat sama sebe. V jinak postavených příbězích bychom hleděli do budoucnosti: vezme si ji za ženu, nebo ne? V příbězích postavených na traumatu pátráme v minulosti: co se mu stalo, že je takový, jaký je? Zmíněná esej v časopise New Yorker vzbudila velký ohlas a podnítila diskuse po celém literárním světě. U nás toto téma o dva roky později otevřel spisovatel Jan Němec v eseji Trauma bere vše v časopise Host. Jeho sonda do současné české literatury ukazuje, že knihy, které sbírají nejvíce ocenění, mají jedno společné: základním stavebním kamenem vyprávění je individuální trauma. Co si z této literárněkritické diskuse odnáší sociologie?.»

☆ Esej Pavla Pospěcha s názvem *SAMI SE SVÝMI TRAUMATY
Sociologický pohled na pokročilou fázi večírku* najdete v #1 re:vizí ☆

re: traumata minulosti, otázky dneška

NĚMECKÉ HŘBITOVY V SUDETECH // vizuální rubrika re:vizí»Fotografie pocházejí ze souboru asi dvou tisíc snímků většin...
10/10/2024

NĚMECKÉ HŘBITOVY V SUDETECH // vizuální rubrika re:vizí

»Fotografie pocházejí ze souboru asi dvou tisíc snímků většinou pořízených v letech 2003–2006 na asi 260 zaniklých hřbitovech a německých částech aktivních pohřebních míst v bývalých Sudetech. Byl to pokus zachytit fyzickou metamorfózu, přesněji proces zanikání materiální struktury paměti. Záhy se ale stalo zřejmým, že stav německých hřbitovů nelze zachytit „objektivně“. Navzdory zdánlivé nehybnosti jsou hřbitovy ve skutečnosti živými organismy.»

☆ Autorem fotosérie je historik umění Ladislav Kesner. ☆

re: vizuál

»Období kolem roku 1900 mě neustále zajímá, pořád mám pocit, že je to epocha, ve které se něco lámalo, ve které se ro...
08/10/2024

»Období kolem roku 1900 mě neustále zajímá, pořád mám pocit, že je to epocha, ve které se něco lámalo, ve které se rodil svět, v němž žijeme dnes, že jde prostě o moment, kdy se rozdávaly karty. Na začátku byly rozdány tak, že to bylo extrémně nevýhodné pro ženy. Je možné s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co s tím lze dělat, a mě výzkum tehdejší situace dovedl i ke konstatování, že české moderní umění, přesněji raná avantgarda, se rodilo opravdu v extrémně maskulinním kontextu.»

☆ Ivan Foletti si povídal s historičkou umění Marií Rakušanovou o dvou českých malířích, o autenticitě, revizích pohledu na minulost či stavu humanitních věd. ☆

re: rozhovor

»Marie žila v Alexandrii a byla prostitutka. A ne jen tak ledajaká. Milovala svoje povolání a byla mu oddána tak, že ča...
03/10/2024

»Marie žila v Alexandrii a byla prostitutka. A ne jen tak ledajaká. Milovala svoje povolání a byla mu oddána tak, že často dokonce pracovala bez nároku na odměnu. Vždyť i na loď s poutníky mířícími do Jeruzaléma na oslavu svátku Povýšení svatého Kříže nastoupila zejména kvůli vyhlídce erotických dobrodružství. Když však už byla v Jeruzalémě, řekla si, že také zajde do chrámu a pokloní se svatému Kříži. Tam jí ale neviditelná síla zabránila překročit práh. Zkoušela to znovu a znovu, bez úspěchu. Až pochopila, že to kvůli jejím hříchům je jí zapovězeno vstoupit a spatřit dřevo, na němž byl ukřižován Kristus. Rozplakala se, začala se modlit k panně Marii a rozhodla se dát na cestu pokání. V tom okamžiku neviditelná síla pominula a Marie směla vstoupit do chrámu. Poté se z božího vnuknutí vydala do palestinské pouště, kde plných čtyřicet sedm let žila jako poustevnice, aniž spatřila člověka. Až si jednou mnich Zosimas při své předvelikonoční pouti do pouště povšiml podivné postavy.»

Snad nejznámější křesťanský příběh (nejen) o kající se hříšnici – svaté Marii Egyptské a mnichu Zosimovi najdete v rubrice literární archeologie.

☆“KDO MÁ KOMU POŽEHNAT?” píše Markéta Kulhánková v #1 re:vizí. ☆

re: literární archeologie


Dílo: Detail miniatury Sv. Marie Egyptská a Zosimas (15. století), Yates Thompson 3 f. 287. // (Wikimedia Commons)

»Hashtag   nasbíral do konce roku 2023 v aplikaci TikTok více než 1,8 miliardy zhlédnutí. Tento trend – nesmírně populár...
01/10/2024

»Hashtag nasbíral do konce roku 2023 v aplikaci TikTok více než 1,8 miliardy zhlédnutí. Tento trend – nesmírně populární v USA i ve světě – sestával z krátkých videí, v nichž se uživatelky ptají mužů (otců, manželů, bratrů, přátel atd.), jak často myslí na starověký Řím: „Jak často myslíš na Římskou říši?“ Soudě podle jejich odpovědí, pokud na Římskou říši nemyslíte alespoň třikrát nebo čtyřikrát měsíčně, děláte něco špatně – někteří muži dokonce uvedli, že na ni myslí až třikrát denně! Ačkoli je na místě se ptát, nakolik lze takový trend na sociálních sítích brát vážně, zdá se, že mnozí z mužů na těchto videích své odpovědi opravdu vážně myslí.«

☆ O nostalgii po ztracené hegemonii nejen na TikToku píše historik umění Adrien Palladino. ☆

re: západ

Omlouváme se, ale kvůli technickým problémům v tuto chvíli není možné re:vize objednat na stránkách munishopu. Pracujeme...
27/09/2024

Omlouváme se, ale kvůli technickým problémům v tuto chvíli není možné re:vize objednat na stránkách munishopu. Pracujeme na opravě.

Souhlasíte s tím, abychom používali cookies, které nám pomohou zjistit, jak náš web funguje a co na něm pro vás můžeme zlepšit, a zajistit, že vás nebudeme obtěžovat nevhodnou reklamou? Více o cookies

Jaké jsou vize re:vizí?Aby pro vás časopis nebyl zajícem v pytli, postupně je představíme.✴︎ ✴︎ ✴︎Obraz: Věštkyně, Georg...
16/09/2024

Jaké jsou vize re:vizí?
Aby pro vás časopis nebyl zajícem v pytli, postupně je představíme.

✴︎ ✴︎ ✴︎
Obraz: Věštkyně, Georges de La Tour (okolo 1630), MET. // (Wikimedia Commons)

Jaké jsou vize re:vizí?Aby pro vás časopis nebyl zajícem v pytli, postupně je představíme.✴︎ ✴︎ ✴︎Obraz: Anatomie doktor...
13/09/2024

Jaké jsou vize re:vizí?
Aby pro vás časopis nebyl zajícem v pytli, postupně je představíme.

✴︎ ✴︎ ✴︎
Obraz: Anatomie doktora Tulpa (1632), Rembrandt van Rijn, Mauritshuis. // (Wikimedia Commons)

Jaké jsou vize re:vizí?Aby pro vás časopis nebyl zajícem v pytli, postupně je představíme.✴︎ ✴︎ ✴︎Obraz: Dostihy v Epsom...
12/09/2024

Jaké jsou vize re:vizí?
Aby pro vás časopis nebyl zajícem v pytli, postupně je představíme.

✴︎ ✴︎ ✴︎
Obraz: Dostihy v Epsomu (1821), Théodore Gericault, Louvre. // (Wikimedia Commons)

Adresa

Veveří 28
Brno
60200

Telefon

+420549497157

Internetová stránka

Upozornění

Buďte informováni jako první, zašleme vám e-mail, když Časopis re:vize zveřejní novinky a akce. Vaše emailová adresa nebude použita pro žádný jiný účel a kdykoliv se můžete odhlásit.

Kontaktujte Společnost

Pošlete zprávu Časopis re:vize:

Videa

Sdílet