☆ 𝙧𝙚:𝙫𝙞𝙯𝙚 a jejich autoři ☆
Historička umění Alžběta Filipová představuje svou esej s názvem “𝙈𝙤𝙙𝙧𝙤𝙪 𝙙𝙤 𝙎𝙩𝙖𝙡𝙞𝙣𝙖, Gruzie přijímá nové zákony po vzoru Ruska”.
»Dne 9. ledna 2024 se v katedrále Nejsvětější Trojice v Tbilisi, sídle patriarchátu Gruzínské pravoslavné církve, odehrál akt odporu. Aktivistka Nata Peradze vrhla tři vejce naplněná sytě modrou barvou na ikonu blažené Matrony moskevské. Bouřlivou debatu o ikoně, která již probíhala na sociálních sítích, tím přenesla i do domácích a zahraničních médií. Ikona má na výšku tři metry, v centru je zobrazena novodobá ruská světice, slepá jasnovidka a léčitelka Matrona Nikonova (1881–1952), kolem níž jsou podle tradice pravoslavných hagio‐ grafických ikon výjevy z jejího života. Na jednom z postranních panelů nelze přehlédnout postavu Josifa Džugašviliho alias Stalina, jemuž sedící světice žehná.»
re: východ
#umeni #Gruzie #Stalin #ikona
Časopis 𝙧𝙚:𝙫𝙞𝙯𝙚 je již k dostání ~ první dvoučíslo #1-2 My v Evropě 814–2024 ~
☆ šéfredaktor 𝙧𝙚:𝙫𝙞𝙯í představuje tematické číslo #2 ☆ Ivan Foletti ☆
Historik umění Ivan Foletti představuje tematické číslo s názvem “MY V EVROPĚ 814–2024".
»Fascinuje mě období po polovině 19. století, kdy se během asi osmdesáti let na světové scéně prosadila řada německy píšících spisovatelů z Čech. Adalbert Stifter, Franz Werfel nebo Franz Kafka se zapsali do dějin literatury zásadním způsobem. Z jejich textů je cítit, nehledě na jazyk, něco velmi českého. Stifterovy popisy Šumavy znějí, jako by bývaly klidně mohly inspirovat J. K. Tyla, když veršoval „Kde domov můj“ (jen časově to nesedí). Werfelova Barbora, v níž hrdinova chůva byla Češka, vychází z podobně popsané touhy po mateřské něze jako Babička Boženy Němcové. O tom, jak přesně Kafka vystihuje existenciální tíseň, již zažívali naši předkové (a my nyní také) vzhledem k efektivní byrokratické buzeraci, asi mluvit netřeba. Podle všeho se tito autoři jako etničtí Češi necítili. A přece je v jejich textech zakořeněno něco jedinečného, specifického a kouzelného, co patří k českým zemím.»
re: editorial #2
#revize #evropa #literatura #historie
☆ 𝙧𝙚:𝙫𝙞𝙯𝙚 a jejich autoři ☆
Historik umění Ondřej Jakubec představuje svou esej s názvem “Citlivá území”, ve které popisuje vztah pomníku, veřejného prostoru a jejich (ne)přátel.
»Usazení tří nových soch andělů na sokl mariánského sloupu na pražském Staroměstském náměstí začátkem letošního roku provázely zajímavě scestné interpretace z úst samotných sochařů. Jinak se zdálo, že argumentační zátěž, jež obnovený sloup dlouhodobě provází, vyústila spíš v nezájem veřejnosti. Vytrácení snahy chápat dějinné stopy v našem okolí se nám však může vymstít.»
re: esej
#umeni #verejnyprostor #dejiny #praha #dejiny #socharstvi
Časopis 𝙧𝙚:𝙫𝙞𝙯𝙚 je již k dostání ~ první dvoučíslo #1-2 My v Evropě 814–2024 ~ odkaz najdete v našem biu.
časopis re:vize
❗Okamžik, na který jsme čekali, je tady.
❗Časopis re: vize dorazil z tiskárny a ode dneška si k Vám hledá cestu.
❓Co od něj očekávat?
Časopis re: vize je psán humanitně zaměřenými akademiky, určen je ale pro širokou veřejnost. Přináší eseje, rozhovory s inspirativními intelektuály ze zahraničí i České republiky. Rubriky nabízejí pohled mladší badatelské generace z různých zemí na to, jak se dějiny promítají i využívají v našem současném dění – včetně umělecké a politické sféry. V prvním čísle najdete články historiků umění, sociologů, archeoložek nebo literárních historiček, které jsou čtivé, srozumitelné, často i zábavné. Nechybí komiks, vizuálně laděné rubriky nebo cestovatelské zážitky mladých vědců.
❓Kde ho seženu?
V tuto chvíli je časopis k sehnání u nás v Centru raně středověkých studií na Veveří 28 v Brně. Osobně si časopis budete moci převzít přímo z rukou šéfredaktora také tento víkend na Tabook - Festival malých nakladatelů Tábor. Jako bonus bude přibalen k jakékoliv objednávce naší knihy na munishopu: https://munishop.muni.cz/obchod/knihy Díky Munipress.
❓Kolik stojí?
Bez zbytečných chytáků je zcela zdarma. Časopis je součástí projektu Připraveni na budoucnost: porozumění dlouhodobé odolnosti lidské kultury, který je financován z operačního projektu Jana Amose Komenského. Díky tomu může být první roky své existence zadarmo.
